Sovětští váleční zajatci během druhé světové války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wiki, narovnání |
+věta z sk |
||
Řádek 8:
[[Operace Barbarossa|Nečekaný útok]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]] na [[Sovětský svaz|SSSR]] a podmínky boje, při němž se vojáci [[Rudá armáda|Rudé armády]] ocitli bez kvalifikovaného velení, měl za následek to, že velké množství sovětských jednotek, poté co vyčerpaly své možnosti vedení úspěšné obrany, často po ztrátě spojení s velením, padlo do zajetí.
K množství faktorů, které měly na nízkou úroveň velení Rudé armády patří emigrace velké části kvalitních důstojníků Carské armády po skončení [[ruská občanská válka|občanské války]], odvolání mnoha, původně carských důstojníků, koncem [[1920–1929|20. let]] 20. století, [[Velká čistka|stalinské čistky]] v armádě v letech [[1937]] až [[1938]] jakož i rozšiřování armády v letech [[1939]] až [[1941]]. Sovětská armáda v té době zvýšila své stavy třikrát a přitom až 70 % důstojníků a 75 % [[politický komisař|komisařů]] bylo ve svých funkcích méně než rok. K tomu více než milion sovětských [[branec|branců]] sloužilo v armádě necelý rok. Sovětské síly tak neměly dostatečné zkušenosti, kvalitní poddůstojnický sbor, ani oporu v kvalitním velení na všech úrovních.
=== Sociálně-politické příčiny ===
Řádek 308:
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|sk|Sovietski vojnoví zajatci počas druhej svetovej vojny|5959791}}<references /><!-- {{preklad|ru|Советские военнопленные во время Великой Отечественной войны|10623810}} -->
=== Externí odkazy ===
| |||