Jan V. Palaiologos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 32 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q37070) |
+info |
||
Řádek 29:
| místo úmrtí =[[Konstantinopol]]
| pochován =
| místo pochování = [[Klášter Krista Pantokratora (Konstantinopol)|Klášter Krista Pantokratora]]
|}}
'''Jan V. Palailogos''' ([[18. červen|18. června]] [[1332]] – [[16. únor]]a [[1391]] [[Konstantinopol]]) byl [[seznam byzantských císařů|byzantský císař]] v letech [[1341]]-1391.
Řádek 40:
Roku 1354 konečně na trůn nastoupil právoplatný císař Jan V., skoncoval s vládou Jana VI., jenž se uchýlil do kláštera v Mystře. Roku [[1361]] Turci dobyli [[Adrianopol]] a trvale se usadili na evropském kontinentě, před tím dobyli roku 1354 významný přístav [[Galiopoli]]. Jan V. se pokoušel nalézt pomoc proti Turkům na západě, svého syna [[Manuel II. Palaiologos|Manuela]] vyslal k jednání k papeži, avšak nebyl ochoten přijmout unii, protože věděl že jeho lid s ní nikdy nebude souhlasit. V roce 1366 se císař osobně vydal jednat o pomoc do [[Uhersko|Uher]], byl však zajat a ze zajetí jej vysvobodil až bratranec [[Amadeus VI. Savojský]]. Počátkem léta 1369 cestoval spolu se svým švagrem, [[Janov (Itálie)|janovským]] patricijem Franceskem Gattilusim do [[Řím]]a k [[Seznam papežů|papeži]], kde 18. října 1369 podepsal závazek, že přijímá katolickou víru a podřizuje se ''"svaté římské církvi"'' a papeži.
Počátkem května 1370 přibyl do [[Benátky|Benátek]], kde byly zastaveny již od roku 1343 byzantské korunovační klenoty. Benátčané nabídli jejich vrácení, poskytnutí šesti [[galéra|galér]] a další finanční sumy zato, že jim císař vydá ostrov [[Tenedos]]. To však v Konstantinopoli odmítl jeho syn a spolucísař, v té době regent [[Andronikos IV.]] Janu V. nyní zcela chyběly finanční prostředky a zůstal v Benátkách fakticky jako vězeň. Jeho propuštění zařídil druhý nejstarší syn Manuel, místodržící v Soluni, který přispěchal s penězi. Roku 1373 se císař stal [[sultán]]ovým vazalem, uvázal se platit roční [[tribut]] a vojensky jej podporoval v Anatólii. Roku [[1376]] se trůnu zmocnil uzurpátor Andronikos IV., který byl s pomocí [[Turci|Turků]] a [[Benátky|Benátčanů]] vyhnán roku [[1379]]. Císař byl pak sesazen ještě jednou roku [[1390]] svým vnukem [[Jan VII. Palaiologos|Janem VII.]] Zemřel v únoru 1391 a byl pohřben v konstantinopolském [[Klášter Krista Pantokratora (Konstantinopol)|klášteře Krista Pantokratora]].
{{Byzantský císař|funkce=Byzantský císař|pred=[[Andronikos III.|Andronikos III. Palaiologos]]|po=[[Jan VI. Kantakuzenos]]|kdy=[[1341]]–[[1347]]}}
Řádek 47:
{{Byzantský císař|funkce=Byzantský císař|pred=[[Jan VII. Palaiologos]]|po=[[Manuel II. Palaiologos]]|kdy=[[1390]]–[[1391]]}}
{{Portály|Byzantská říše|Středověk}}
[[Kategorie:Palaiologové]]
[[Kategorie:Byzantští císaři]]
[[Kategorie:
[[Kategorie: Pohřbení v klášteře Krista Pantokratora]]
[[Kategorie:Narození 18. června]]
[[Kategorie:Narození 1332]]
[[Kategorie:Úmrtí 1391]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]]
| |||