Zoonóza: Porovnání verzí

'''Zoonózy''' jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně můžeme řadit více než 500 patogenů ([[virus chřipky]]), [[bakterie]] ([[antrax]] - [[Bacillus anthracis|''Bacillus anthracis'']]), [[plísně]] ([[sporotrichóza]] - [[Sporotrhix schenckii|''Sporotrhix schenckii'']]), [[paraziti|parazité]] ([[prvoci]] - [[giardióza]] způsobená lamblií střevní ([[Giardia intestinalis|''Giardia intestinalis'']]), [[helminti]] - [[tenióza]] způsobená tasemnicí bezbrannou ([[Taenia saginata|''Taenia saginata'']]) a [[Prion|priony]] ([[Creutzfeldt-Jakobova nemoc|nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby]]], patogeny se ale stále vyvíjívyvíjejí, vznikají nové mutace, které způsobují, že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka, a neboanebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i zez člověka na člověka. Jejich klasifikace je tak ztížená a je několik infekcí, o kterých se vedou spory zda zoonózami jsou, nebo ne. Zoonózy jsou podstatným faktorem ovlivňujícíovlivňujícím zdraví lidské populace. <ref>ACHA, Pedro N a Boris SZYFRES. Zoonoses and communicable diseases common to man and animals. Third edition. Washington, D.C. 20037 U.S.A.: Pan American Health Org, 2001. ISBN 9789275115800.

Zoonózy se dají rozdělit několika způsoby, první variantou je rozdělení podle druhů zvířat, která jsou původním rezervoárem infekce, ale vzhledem k tomu, že mnoho druhů zvířat přenáší několik infekcí, není toto rozdělení ideální (například netopýři, hlodavci). Stejně tak je na tom i rozdělení podle orgánových systémů, které infekce zasáhne, a jejích příznaků (zápal plic je příznakem mnoha infekcí, a to i těch, které nejsou zoonózami). Následně se dají rozdělit i podle typu přenosu infekce, zda jsou přenášené vzduchem, přímým kontaktem s patogenem, jídlem atd. Žádné z těchto rozdělení avšak není ideální a nedá se použít pro všechny typy infekcí, vždy se najdou infekce, které se vymykají úplně, či patří do více skupin zároveň. Jednou z dalších variant, a zdá se, že i nejlepší, je rozdělení podle evoluční historie infekce: .<ref name="HART">HART, C. A., M. BENNETT a M. E, BEGON. Zoonoses. Zoonoses. BMJ, 1999, roč. 53, č. 9, 514 - 515.</ref>

Epidemické či endemické infekce specifické pro člověka, u kterých je delší dobu chybějící zvířecí zdroj nákazy ([[spalničky]] - [[virus spalniček]] z rodu [[Morbilivirus]], [[nachlazení]]/''nasofaryngitida'' - '' [[Rhinovirus]]'', [[pravé neštovice]] - ''[[Variola major|]]''Variola majora '']] a [[Variola minor|]]''Variola minor'']]). Dnes však nemoci přežívají jakožto antropozoonóza, čili nemoc přenosná z člověka na člověka.

Infekční onemocnění se stálým zvířecím [[Hostitel|hostitelemhostitel]]em, které je příležitostně přenesené na člověka ([[Vzteklina]] - [[virus vztekliny]], [[tularémie]]/zaječí nemoc - bakterie'' [[Francisella tularensis]]'', [[lymeská borrelióza]] - bakterie rodu ''[[Borrelia|]]''Borrelia'']]).