Hradec nad Svitavou: Porovnání verzí

Německy ''Greifendorf'' (''Greiffendorf''), do roku 1949 '''Grándorf''',<ref>[http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/_s.155/701?l=3/1950 Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949]</ref> od této doby uměle vytvořený název ''Hradec nad Svitavou'', je zhruba 7 km dlouhá obec 6 km jižně od [[Svitavy|Svitav]]. Podle archeologických nálezů je první pravděpodobné osídlení, byť nemělo trvalejší charakter, doloženo v [[neolit]]ické době. Ves, resp. hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny, je poprvé listinně připomínána v roce [[1270]] jako biskupský majetek, jejíž farář každých čtrnáct dní vykonával bohoslužbu v kostele v [[Horní Hynčina|Horní Hynčině]]. Název Griffendorf se poprvé objevil v roce [[1318]], ale zajímavé je, že jižní část osady nesla pojmenování Gratzl a s dalšími pojmenováními Burghügel, Turmhügel dávala předpoklad, že se zde nacházel nějaký hrádek. Už němečtí historikové se domnívali, že tato část obce je českého původu a hrádek, po němž nesla pojmenování, sloužil k ochraně trstenické nebo brněnské stezky, avšak existence tvrziště nebyla archeologicky doložena.

První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při [[Velká kolonizace|středověké kolonizaci]] koncem [[13. století]] jako léno [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů]]. Od roku [[1389]] byla zahrnuta do [[mírov]]ského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku [[1559]] do správy [[Svitavy|svitavského]] děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku [[1710]] v důsledku požáru obce v roce [[1673]], při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku [[1535]]. Rozkvět obce spadal do [[15. století]], kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku [[1567]] získal část obce rod [[Podstatští z Prusinovic|Podstatských]] z [[Prusinovice|Prusinovic]], kteří toto léno v roce [[1570]] prodali [[olomouc]]kému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z [[Kamenná Horka|Kamenné Horky]] a od roku [[1630]] pak město Svitavy spravovalo celou obec.

Ves byla těžce zasažena [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]], před jejímž začátkem zde žilo 76 osedlých, ale v roce [[1677]] při lánové vizitaci pouze 71 osedlých a 5 statků bylo pustých. Právo várečné bylo sice v roce [[1651]] obci odebráno, ves ztratila i některá další privilegia, ale lze vypozorovat rozvoj mlynářství (v obci pracoval i větrný mlýn), zemědělství a živností. Hradec se stal i vyhlášeným tržním místem obilovin. Součástí svitavského panství zůstal až do roku [[1849]], ale po správní reformě spadal do moravskotřebovského politického okresu a do soudního okresu Svitavy. Od října 1938 připadl pod svitavský landrat v Sudetské župě, ale po skončení druhé světové války byl obnoven předválečný stav. Do roku 1949 patřil do okresu [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]], ale poté byl přičleněn do okresu Svitavy. Od 1. 1. 1976 do 31. 8. 1990 byl součástí města Svitavy, od 1. 9. 1990 je samostatnou obcí.