'''Roman Kramsztyk''' (narozený [[18. srpen|18. srpna]] [[1885]] ve [[Varšava|Varšavě]]; zemřel [[6. srpen|6. srpna]] [[1942]] ve Varšavě) byl [[Polsko|polský]] [[malíř]] [[Židé|židovského]] původu. Byl představitelem [[Neoklasicismus|neoklasicistního]] hnutí [[20. léta 20. století|dvacátých]] a [[30. léta 20. století|třicátých let dvacátého století]].
== Život ==
Roman Kramsztyk narodil se narodil jako syn Juliana Kramsztyka a vnuk progresivního rabína [[Varšava|Varšavy]] Izaaka Kramsztyka vve vzdělané a asimilované židovské rodinérodině ve Varšavě.
Začal svá studia na Varšavské škole kreslení Edwarda Hersteina, pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v [[Krakov|Krakově]] pod vedením Josefa Mehoffera (1903–1904) a na Akademii výtvarných umění v [[Mnichov|Mnichově]]. Léta 1910–1914 strávil v [[Paříž|Paříži]]. Během [[První světová válka|první světové válkýválky]] byl ve Varšavě a Krakově. V roce 1917 nastoupilse do organizované v Krakovězúčastnil výstavy polských [[Expresionismus|expresionistů]] organizované v Krakově. V roce 1922 spoluzaložil skupinůskupinu "Rytm" a nakonec se vrátil do Paříže. Každý rok navštívílovšem navštěvoval Polsko. V roce 1939 byl překvapen, když došlo dok vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ačkoli neměl mluvilneuměl [[jidiš se]], rozhodl se zůstat ve varšavském ghettu. VýslednéJeho kresby tamodtud ukazujiukazují chudobu, hlad a smrt Židů během holokaustu. Kramsztyk byl zastřelen v roce 1942 členomčlenem tzv. [[Ruská osvobozenecká armáda|Vlasovské armády]] při likvidaci ghetta německými jednotkami.
OnByl byl zástupcezástupcem neoklasicistnímneoklasicistního stylu v polské malbémalbě. Stejně jako mnoho jeho kolegů malířů té době on byl silně ovlivněn v technice a složení děl [[Paul Cézanne|PaulaPaulem CézannehoCézannem]]. Maloval portréty, figurální scény, zátiší a aktůakty. Kramsztyk byl také známý pro svou vášeň pro pastelupastely. Kramsztyk používálpoužíval pouze omezený počet barev, zejména bílábílou, černáčernou, zelenázelenou a studené tmavé červené. Objekty byly odděleny tenkými černými konturami. On častoČasto maloval staršíchstarší ženženy, ale i krajiny jižní Francie a Španělska. Po roce 1918 namalovalmaloval převážně figurální scény a skupiny, stejně jako akty, portréty intelektuálů a umělců – posledně jmenovaný jejmenované často ve stylu starých mistrů. Až do druhé světové války se ne objevilneobjevila v jeho práci žádnýžádná židovskoužidovská tematikoutematika. Nicméně, v posledních letech svého života tvořilzobrazoval trýznivé scény ve zničení židovského života vve VaršavskemVaršavském ghettu.
