Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí

Pozdně gotická novostavba farního kostela je podle nejnovějších poznatků datována výstavbou [[Kněžiště|kněžiště]] před polovinu 15. stol. Z roku [[1446]] totiž pochází smlouva, kde je uvedena částka dvou kop [[groš|grošů]] stavební dotace, kterou musí farář ročně odevzdat oslavanskému klášteru. Od roku [[1456]] jsou pak v odkazech brněnských měšťanů vedeny částky na stavbu kostela. Starší názory kladou podle slohového rozboru stavbu presbytáře již do doby před nástupem [[Husitství|husitství]], tedy na konec 14. stol. Podle [[Jan Sedlák (historik umění) |Jana Sedláka]] pro to svědčí např. osové umístění [[Opěrný systém|opěrného pilíře]], které připomíná postup [[Petr Parléř|Petra Parléře]] u jižní předsíně [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]] v Praze a v presbytáři [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně nad Labem. Také profil meziokenních žebrových prutů a jejich ostruhovité zakončení proťaté [[Podokenní římsa|podokenní římsou]], tvar okenních [[Kružba|kružeb]] nebo [[Chrlič|chrliče]] v završení opěrných pilířů připomínají charakteristické parléřovské motivy. Na ostatních architektonických detailech ([[Přípora|přípory]] s [[Konzola (architektura) |konzolami]] a [[Baldachýn|baldachýny]]) naopak vypozorovalspatřuje vliv [[Lorenz Spenning|Lorenze Spenninga]], který se podílel na stavbě [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|dómu sv. Štěpána]] ve Vídni. [[Jan Bureš (historik) |Jan Bureš]] klade rovněž vnik do předhusitské doby, s tím, že monumentálně založené kněžiště bylo vybudováno až po patu [[Klenba|klenby]] a zároveň byly vztyčeny volně stojící [[Pilíř|pilíře]]. Dokončení v letech 1456–1473 pak přisuzuje staviteli L. Spenningovi. Velmi blízkou vídeňskou orientaci v architektonických detailech avšak nejspíše způsobila až [[Purismus (architektura)|puristická]] rekonstrukce na konci 19. stol., kdy bylo nahrazeno množství originálních kamenických článků.<ref name=":1">KROUPA, Petr. Farní kostel sv. Jakuba Většího v Brně. In: CHAMONIKOLA, Kaliopi. ''Od gotiky k renesanci II''. 1999.</ref>

Historik architektury [[Petr Kroupa (historik)|Petr Kroupa]] dospěl k závěru, že presbytář byl dostavěn před rokem 1473, dle odkazu Kateřiny Zeilerové, podle kterého měl být co „nejlépe vyzdoben nový chór“ a ze zbytku se mělo pokračovat. ZároveňArchitektonické uvedldetaily odkazují k vídeňské svatoštěpánské huti, avšak koncepce pochází z Podunají. Uvedl jisté podobnosti konstrukce u [[Kostel svatého Ducha (Heidelberg)|kostela sv. Ducha]] v Heidelbergu, kde je rovněžmj. použita obkročná [[trojcípá klenba]] v [[Chórový ochoz|ochozu]] halového chóru. Tento typRovněž [[Síťovásíťová klenba|síťové klenby]] vytvořenývytvořená ze tří žeber kombinovaných v závěru s cípy hvězdy patří do okruhu švábských síťových kleneb. Za autora jakubského chóru považuje Kroupa mistra [[Hans Kurtz|Hanse Kurtze]], jenž je doložen na řezenském sjezdu kameníků v roku [[1459]] jako ''meister zu Prunn'' (mistr z Brna). Od roku [[1495]] se také setkáváme se [[Stavební huť|stavební hutí]] u sv. Jakuba, která stála na severní straně chóru.<ref name=":1" />

Rozestavěný kostel postihl 27. 4. [[1515]] požár, který zapříčinil pád střechy, která následně zničila všechny [[oltář|oltáře]] a [[zvon|zvony]]. V roce [[1516]] je vysvěcen nový hlavní oltář. Z roku [[1518]] pochází kamenný reliéf [[Oplakávání|Oplakávaní Krista]] a z roku [[1519]] reliéf [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižování Krista]]. Další zastřešení bylo provedeno patrně ještě před rokem 1530. Trojlodí zaklenul až v 70. letech brněnský zedník [[Pietro Gabri]], v Brně usedlý Ital. Dle vyznačeného data [[1526]] bylo dokončeno kamenné schodiště na [[Kazatelna|kazatelnu]] plaménkovými [[kružba|kružbami]]. Na [[Sloup (architektura)|dříku]] je vytesána kamenická značka Merta Hübla, která se nachází i na [[Křtitelnice|křtitelnici]]. Hübl zřejmě vedl dostavudostavbu kostela ve dvacátých a třicátých letech. Výdaje na stavbu kostela nakonec vyústily roku 1532 v převedení patronátu z oslavanského kláštera na město Brno. V roce [[1581]] bylo provedeno dvojité vřetenové kamenné schodiště u hlavní věže, s přístupem na [[Kruchta|kůr]]. V témže roce dokončil [[Wolf Nagel]] hudební kruchtu.