Robert Louis Stevenson: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
Narodil se v roce [[1850]] v hlavním městě Skotska [[Edinburgh]]u jako '''Robert Lewis Balfour Stevenson'''. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec [[Thomas Stevenson]], dědeček [[Robert Stevenson]] i pradědeček byli významní stavitelé a provozovatelé [[maják]]ů. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. Jeho dědeček z matčiny strany [[Lewis Balfour]] byl profesorem [[Etika|etiky]] a [[pastor]]em. Právě v jeho domě strávil významnou část dětství. Stevenson o něm říkal, že po něm zdědil zálibu v pronášení veřejných proslovů a zároveň odpor k jejich poslouchání. Pravděpodobně po své matce Margaret Balfourové měl slabé plíce (zřejmě šlo o [[Tuberkulóza|tuberkulózu]]), následkem čehož trávil celé zimy v posteli, přičemž mu jeho ošetřovatelka dlouhé hodiny předčítala z [[Bible]] a životopisů starých skotských Covenanterů (představitelů [[presbyterián]]ského skotského hnutí během [[17. století]]). Přes léto ho posílali, aby si hrál venku, kde se projevoval jako živé bezstarostné dítě. V jedenácti letech se jeho zdraví zlepšilo natolik, že ho rodiče zapsali na [[Edinburská akademie|Edinburskou akademii]], aby mohl později nastoupit na [[Edinburská univerzita|Edinburskou univerzitu]] a následovat tak svého otce, stavitele majáků. V této době hodně četl. Zvláště [[William Shakespeare|Shakespeara]], [[Walter Scott|Waltera Scotta]], [[John Bunyan|Johna Bunyana]] a [[Tisíc a jedna noc|Arabské příběhy tisíce a jedné noci]].
Na Edinburskou univerzitu nastoupil v sedmnácti letech, ale brzy zjistil, že nemá ani technické myšlení, ani fyzické schopnosti, aby uspěl jako [[inženýr]]. Během cesty, na kterou ho jeho otec vzal v naději, že v něm vzbudí zájem o konstrukci majáků, zjistil, že má plnou hlavu spíše podivuhodných [[Romance|romancí]] opěvujících pobřeží a ostrovy, které navštívili. Jeho přísný otec nakonec přijal jeho rozhodnutí věnovat se literatuře, ale doporučil mu
=== Manželství a cestování ===
[[Soubor:Sargent - Robert Louis Stevenson and His Wife.jpg|thumb|Stevenson a jeho žena, obraz od [[John Singer Sargent|J. S, Sargenta]], [[1885]]]]
Další čtyři roky strávil většinou na cestách za lepším podnebím, které by více prospívalo jeho zdraví. Mnohokrát vykonal dlouhé cesty do [[Fontainebleau]], [[Barbizon]], [[Grez]] a [[Nemours]], kde se stal členem tamějších uměleckých společenství. Často zajížděl i do [[Paříž]]e, kde navštěvoval [[galerie (expozice)|galerie]] a [[Divadlo|divadla]]. V té době poznal svou budoucí ženu, paní Osbournovou, a seznámil se s většinou svých stálých přátel, mezi něž patřil [[Sidney Colvin]], jeho [[životopisec]] a [[literární agent]], [[William Henley]], se kterým spolupracoval na divadelních dílech, paní Sitwellová, která mu pomohla z náboženské krize, a kritici [[Andrew Lang]], [[Edmund Gosse]] a [[Leslie Stephen]]. Vykonal také cesty, které popisuje v dílech ''[[Plavba do vnitrozemí]] (An Inland Voyage)'' a ''[[Putování s oslicí po Cévennách]] (Travels with a Donkey in the Cevennes)''. Kromě toho napsal přes dvacet článků a [[esej]]ů, které vyšly v různých časopisech. Ačkoliv se jeho rodičům zdálo, že marní čas a propadá lenosti, ve skutečnosti nepřetržitě studoval, aby dovedl k dokonalosti svůj styl psaní, rozšířil si životní obzory a stal se tak skutečným [[literát]]em.
Když se v roce [[1879]] setkal v Paříži s malířkou [[Fanny Vandegrift|Fanny Vandegrift Osbournovou]], byla to láska na první pohled. O několik měsíců později,
V prosinci [[1879]] se jeho zdraví opět zlepšilo, takže pokračoval do San Francisca, kde se po několik měsíců snažil přežít v bídných podmínkách jen za pomoci svého psaní. Na konci zimy ho však zdraví zradilo znovu a zase se zdálo, že se přiblížil konec. Paní Osbornová, v té době už rozvedená, se zatím uzdravila z vlastní nemoci a stala se jeho další ošetřovatelkou.
V květnu [[1880]] se i přes špatný zdravotní stav oženil a se svou ženou a jejím synem Lloydem odjeli na svatební cestu do údolí [[Napa Valley]] v horách severně od San Francisca, kde prožili léto v opuštěné hornické osadě. Zážitky popsal v ''The Silverado Squatters''. Seznámil se také s [[Charles Warren Stoddard|Charlese Warrenem Stoddardem]], jedním z vydavatelů časopisu ''[[Overland Monthly]]'' a autorem ''Idyl jižních moří (South Sea Idylls)'', který na něj naléhal, aby se vydal na cestu po jižním [[Tichý oceán|Pacifiku]]. K této myšlence se o několik let později ještě vrátil. V srpnu 1880 se s celou rodinou přeplavil z New Yorku zpět do Anglie, kde je v přístavu očekávali jeho rodiče a jeho přítel Sidney Colvin, kteří byli rádi, že se vrací domů. Paní Stevensonová postupně dokázala urovnat rozpory mezi otcem a synem a díky svému půvabu a důvtipu se stala vítanou součástí své nové rodiny.
| |||