Jan Erazim Vocel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění o jedno z jmen
→‎Životopis: Linky na šlechtic. rody
Řádek 23:
Byl synem pekaře. Původně se jmenoval '''Wotzel''', ale jméno si jako student nechal změnit.{{Doplňte zdroj}}
 
Po absolvování obecné školy v Kutné Hoře jej katecheta doporučil ke studiu v [[Praha|Praze]] na [[Řád zbožných škol|piaristickém]] gymnáziu v Panské ulici. Dále jeden rok studoval filozofii na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] a odešel na práva na [[Vídeňská univerzita|Vídeňskou univerzitu]]. Tam se seznámil s [[František Palacký|Františkem Palackým]], který se stal jeho celoživotním přítelem, stejně jako malíř [[Josef Vojtěch Hellich]]. Jako chudý literát se musel živit vyučováním, zprvu učil češtinu hraběte Otakara Černína, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách, nejprve u markýze Pallaviciniho, dále v rodině Leopolda [[Šternberkové|Šternberka]], knížete [[Salmové (Pustinná a porýnská hrabata)|Salm-Salma]] a od roku 1839 v rodině hraběte [[Harrachové|Harracha]]. To mu umožnilo hojně cestovat (Uhry, Benátky, Řím, Neapol, Solnohradsko, Holandsko, Belgie, Německo). Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba.
 
Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, spřátelil se s [[Josef Jungmann|Josefem Jungmannem]] a dalšími obrozenci. Na pozvání Palackého a [[Jan Norbert z Neuberka|Jana Norberta Neuberka]] se stal roku 1843 prvním jednatelem [[Sbor archeologický|Sboru archeologického]] musea českého a zároveň po [[Pavel Josef Šafařík|Pavlu Josefu Šafaříkovi]] převzal redakci ''[[Časopis Národního muzea|Časopisu českého muzea]]''.