Verze z 21. 7. 2015, 10:48 editovat Vaclav.Makes (diskuse \| příspěvky) 6 625 editací doplnění tagu <references /> + přidání obalové sekce odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 7. 2015, 21:01 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 18: == Zvířata a hry == V císařském období vzrostl při gladiátorských hrách význam zvířat. Za období republiky se zvířata používala v aréně hlavně k [[Poprava\|popravám]] odsouzených zločinců a [[Dezerce\|vojenských zběhů]]. Později byli tímto ~~zpsůobem~~způsobem popravováni křesťané. Teprve [[Pompeius]] a [[Gaius Iulius Caesar\|Caesar]] začali ve větší míře předvádět zápasy šelem se speciálně vycvičenými gladiátory - ''venatiory''. Tato podívaná, která většinou končila smrtí zvířat, se ~~oznašovala~~označovala jako ''venatio'' "lov, štvanice". V některých případech byly inscenovány i zápasy zvířat proti sobě, např. lva s tygrem, býka s medvědem, slona s nosorožcem. zvířata byla před vstupem do arény vyhladověna, rozdrážděna a pokud měla bojovat proti sobě, mohla být navzájem svázána řetězem. Nejoblíbenějšími aktéry her byly kočkovité šelmy, zvláště [[Lev\|lvi]], levharti a tygři, dále medvědi, [[krokodýli]], býci, [[Prase divoké\|divocí kanci]], nosorožci a sloni. Zvířat bylo při zápasech spotřebováno ohromné množství. Pompeius poslal do arény 600 lvů, Caesar 400, [[Octavianus Augustus \|Augustus]] 420 tygrů a 600 levhartů, Nero 300 medvědů, smutný primát drží asi [[Traianus]], za jehož vlády bylo usmrceno 11 tisíc šelem. Vzácněji byla při hrách předváděna i jiná zvířata jako [[Pštros dvouprstý\|pštrosi]], [[Zebra Grévyho\|zebry]], hroši, žirafy, různé druhy antilop a jelenů, ale také [[Muflon\|mufloni]], [[Zajíc bělák\|arktičtí zajíci]] a [[tuleni]]! Zabitá zvířata bývala prodávána jako maso nebo o ně diváci soutěžili v jakési loterii. Od doby císaře [[Probus\|Proba]] byly organizovány štvanice typu "udělej si sám", kdy byla do arény vypuštěna různá zvířata, např. jeleni, mufloni, pštrosi, antilopy, osli nebo divoká prasata (i březí svině). Diváci byli ozbrojeni noži a oštěpy, na povel byli vpuštěni do arény, kde si každý mohl zabít "své" zvíře.<ref>Dunkle, Roger: Gladiátoři. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 297-318</ref> Rovněž bylo zvykem rozhazovat mezi diváky živou [[drůbež]] nebo [[Holub domácí\|holuby]] s přistřiženými křídly. Ptáci však byli přitom často roztrháni, proto bylo později zavedeno losování. Řádek 31: * asi [[80\|80 n. l.]] – otevřena největší gladiátorská aréna všech dob – Koloseum pro 50 000 diváků; jmenovalo se podle nedaleké kolosální sochy císaře [[Nero]]na * císař [[Konstantin I. Veliký\|Konstantin]] (306 -[[337]]) gladiátorské hry, konané v římském impériu nejméně od roku [[264]] před naším letopočtem, v roce [[325]] našeho letopočtu dočasně zakázal pod vlivem [[křesťanství]]. Konstantin zakázal rovněž popravu rozsápáním šelmami. Po smrti ~~Konstatnina~~Konstantina byly gladiátorské zápasy obnoveny. Konec gladiátorských zápasů s sebou ~~prinesl~~přinesl až zákaz z roku [[404]] po incidentu, kdy [[Řekové\|řecký]] [[mnich]] [[Svatý Telemachus\|Telemachus]] vnikl do arény ve snaze zabránit boji, rozvášněný [[dav]] jej ale zabil. To rozlítilo [[císař]]e [[Honorius\|Honoria]] a zápasy gladiátorů natrvalo zakázal. Souboje se šelmami však zakázány nebyly a konaly se až do poloviny 6. století. == Jak se člověk mohl stát gladiátorem == Řádek 42: Ve [[3. století př. n. l.\|3.]] a [[2. století př. n. l.]] byli gladiátoři vyzbrojeni jen [[kopí]]m a [[oštěp]]em a chránili se velkým kulatým [[štít]]em a bronzovou [[Přilba (vojenská výstroj)\|přilbicí]]. V průběhu [[1. století př. n. l.]] se množství zbraní, [[štít]]ů a [[Přilba (vojenská výstroj)\|přilbic]] rozšířilo. Jednotlivé typy gladiátorů pak byly nazývány podle druhu zbraní, které bojovníci používali – např. [[galové]], [[thrákové]], [[samnité]], jelikož [[Římané]] zbraně pojmenovali podle národů., které proti [[Starověký Řím\|Římu]] bojovaly. Většina gladiátorů se specializovala na jednu zbraň. Bylo také přesně určeno, která zbraň má bojovat proti jiné zbrani (např. murmillus bojoval téměř výhradně s thrákem, atd.). * Samnita – nosil bohatě zdobené [[Zbroj\|brnění]] skládající se z otevřené helmy s klapkami na tvářích, chocholem a peřím; trup chránily náprsní destičky; dalšími součástmi zbroje byly kovové rukavice, jedna nebo dvě holenice a velký oválný nebo čtvercový štít. Zbraní byl samnitovi meč, zřídka pak kopí. * Thrák – nosil jednoduchou otevřenou [[Přilba (vojenská výstroj)\|helmu]] s lícními klapkami, malý ~~čtyřhraný~~čtyřhranný [[štít]], dvě holenice, krátký zahnutý [[meč]] nebo méně často [[oštěp]]. * Hoplomachos – měl skvělou [[Přilba (vojenská výstroj)\|helmu]] s hledím, holenice, malý kulatý [[štít]] a [[kopí]] s dýkou. * [[Murmillus]] – pravděpodobně byl vyzbrojen [[Přilba (vojenská výstroj)\|přilbou]] zdobenou rybou, velkým obdélníkovým [[štít]]em a krátkým [[meč]]em. Je ve velké míře shodný s gladiátorem, zvaným Gal.

Gladiátor: Porovnání verzí