[[Soubor:Loew tombstone.jpg|thumb|left|Hrob rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze]]
Rabi Löw se narodil pravděpodobněs největší pravděpodobností v [[Poznaň|Poznani]] ([[Polsko]]). Podle starších a nepřesných pramenů se měl sice narodit ve [[Worms]]u ([[Porýní-Falc]], [[Německo]]), podlenicméně některýchodtamtud zdrojůjeho bylarodina jehopouze rodištěmpocházela [[Poznaň]]snad ([[Polsko]])několik generací nazpět. K záměně jmen mohlo dojít snadno – jeho otec Becalel ben Chajim (jenž svůj původ odvozoval z Wormsu) byl švagrem rabína Jicchaka Klaubera z Poznaně. Narodil se do vlivné rabínské rodiny, dle tradice sahal její původ až k [[David|davidovské]] královské dynastii. Měl tři bratry – podle jedné z verzí byl druhý nejstarší, podle jiné byl nejmladší. Jeho bratři Chajim, Sinaj a Samson byli rovněž renomovaní učenci. Jeho život je opředen mnoha pověstmi a legendami, z nichž řada zlidověla a je považována za fakt, ačkoli se historicky dají jen těžko doložit. Podle jedné z nich studoval na různých [[ješiva|ješivách]] v Polsku a Německu, podle jiného podání se vzdělával sám a výuku v ješivách neabsolvoval. V roce [[1553]] poměrně brzy (ve 28 letech) přijímá úřad vrchního moravského zemského rabína v Mikulově. Po dvacetiletém působení na Moravě odešel roku [[1573]] do Prahy. V Praze zůstal do r. [[1584]], poté odešel – podle jedné z tezí do polské Poznaně, podle jiné na Moravu. Do Prahy se vrátil roku [[1588]]. Během tohoto působení se 16. 2. [[1592]] setkává s císařem Rudolfem II. – obsah jejich schůzky není znám, ale podle některých (samozřejmě neověřených) zkazek, které rovněž časem zlidověly, se týkala společné záliby v alchymii.
Tato romantická představa, fakticky ovšem nedoložitelná, se nakonec stala stejně neodmyslitelnou součástí rabiho Löwa jako pověst o pražském [[Golem (bytost)|Golemovi]]. Asi roku 1592 znovu odchází, tentokrát je jisté, že do Poznaně, kde se stává vrchním rabínem. Podle některých zpráv byl důvod jeho častého stěhování ten, že měl vždy v Praze velké problémy s představiteli židovské obce, která se ke svému bezesporu nejslavnějšímu rabínovi měla údajně zachovat velmi macešsky. O několik let později (údaje se liší v řádu jednoho až pěti let) se do Prahy vrací a zůstává zde až do své smrti r. 1609. Jehuda ben Becalel je pohřben na [[Starý židovský hřbitov|Starém židovském hřbitově]] v Praze.
