Verze z 16. 7. 2015, 07:33 editovat Hadonos (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 70 859 editací m opraveno duplicitní volání parametru šablony ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 7. 2015, 19:15 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 959 editací m Typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 29: * ''A. n. melaschistos'' Hume, 1869 – střední [[Čína]], severní [[Indie]] * ''A. n. wolterstorffi'' Kleinschmidt, 1901 – [[Korsika]] a [[Sardinie]] * ''A. n. granti'' Sharpe, 1890 – [[Kanárské ostrovy]] a [[Madeira (ostrov)\|Madeira]] * ''A. n. punicus'' Erlanger, 1897 – severní Afrika Řádek 49: Částečně tažný druh. Ptáci z izolovaných středoasijských populací, Sibiře a severní Evropy jsou převážně tažní, populace v Anglii a Belgii téměř výlučně stálé a ptáci ve zbytku areálu v různé míře tažní, stálí nebo přelétaví. Zimoviště ptáků ze severní Evropy leží hlavně v západní a střední Evropě a zčásti také ve Španělsku, Francii a Itálii.<ref name="hudecakol"/> == Potrava == Potravu tvoří z téměř 98 % ptáci, vzácně se v ní objevují také savci, plazi a hmyz. Během analýzy 157 žaludků českých a 30 žaludků slovenských krahujců bylo v potravě zjištěno celkem 182 ptáků, 31 drobných savců, 1 veverka, netopýr a ještěrka a ve 13 žaludcích také hmyz. Ptáci byli nejčastěji zastoupeni [[Vrabec domácí\|vrabcem domácím]] a [[Vrabec polní\|vrabcem polním]] (dohromady 45 kusů), strnadem (16 kusů), sýkorami (13 kusů) a [[Chocholouš obecný\|chocholoušem]] (8 kusů). Samec běžně loví kořist o hmotnosti do 40  g, příležitostně do 120  g (hlavně z čeledí [[pěnkavovití]], [[vrabcovití]], [[strnadovití]], [[sýkorovití]]), samice pravidelně do 150  g a příležitostně i nad 500  g (hlavně z čeledí [[drozdovití]] a [[špačkovití]]). Lovecký revír měří v průměru 2–5 km. Na kořist číhá skryt ve větvích [[strom]]ů, méně často se uchyluje také k aktivnějšímu způsobu lovu, kdy prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území…). Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy…), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat. Uchvacuje ji obvykle v letu do napřažených pařátů a následně oškubává na tzv. trhaništi, které se nachází na pařezu nebo jiném vyvýšeném místě. Denní spotřeba potravy jsou u samce 2–3 ptáci velikosti vrabce, u samice 3–4. Během hnízdění je denní spotřeba jedné rodiny s mláďaty zhruba 12–15 ptáků.<ref name="hudecakol"/> Řádek 56: Hnízdí jednotlivě, teritoriálně a [[Monogamie\|monogamně]], vzácně se objevují i případy [[bigamie]]. Některé páry se vytvářejí pouze na jednu hnízdní sezónu, jiné spolu setrvávají několik let. Hnízdiště bývá za příhodných podmínek využíváno opakovaně, hnízdo však staví vždy nové. Hnízdní revír samec obsazuje často již v březnu, ale někdy až v průběhu dubna nebo počátkem května, samice se zde objevuje o pár dnů později. Součástí toku jsou svatební lety, při kterých oba ptáci za širokých rozmachů křídel vystoupají vzhůru a poté prudce klesají. [[Ptačí hnízdo\|Hnízdo]] je na větvích stromů těsně při kmeni, obvykle na jehličnanech ve výšce 5–10  m. V ČR bývá většinou na [[smrk]]u, méně často na borovici nebo [[jedle\|jedli]]. Je dosti velké, až 70  cm široké a 30  cm vysoké, postaveno z větviček a vystláno jemnějšími částmi téhož materiálu, mechem, kůrou a peřím. Stavba trvá zhruba 2 týdny, obvykle staví více samec než samice. Někdy využívá i stará hnízda vran, sojek nebo veverek. Hnízdí 1x1× ročně od [[duben\|dubna]] do [[červenec\|července]]. Snůška čítá 3–6 (1–7) bílých, hnědavě skvrnitých vajec o rozměrech 40,5 x  × 32,5  mm a hmotnosti 20–24  g. Snášena jsou v intervalu 2–3 dny. Inkubace trvá 31–35 dnů a zajišťuje ji samotná samice. Mláďata se líhnou postupně a prvních 8–14 dnů jsou zahřívána samicí, která jim také trhá potravu přinášenou samcem. Později odlétá lovit i samice, samec sám však nikdy mláďata nekrmí. Hnízdní péče trvá 3–4 týdny, vzletnosti dosahují ve stáří 5 týdnů a po dalších 3–4 týdnech se rodina rozpadá. Z 1868 českých hnízd bylo vyvedeno nejčastěji 5 mláďat (513 hnízd), ztráty činily 27,5 % (355 hnízd). Příčinami byla neoplozená nebo zachlazená vejce, nedostatek potravy, kanibalismus mezi mláďaty a predace (nejčastěji jestřábem, [[Puštík obecný\|puštíkem]] a [[Kuna lesní\|kunou lesní]]). Pohlavní dospělosti dosahuje ve stáří 1–3 let. Průměrná délka života je 3–4 roky,<ref name="stevens"/> nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka v ČR 15 let.<ref name="hudecakol"/>

Krahujec obecný: Porovnání verzí