'''Hlavní líčení''' je povinné stadium [[trestní řízení|trestního řízení]], v němž se rozhoduje o vině a případném [[trest]]u obžalovaného. [[Soud]] přezkoumává [[obvinění]] obsažená v [[Obžaloba|obžalobě]] (popř. v návrhu na potrestání), a to zásadně za účasti [[veřejnost]]i a dalších subjektů [[Trestní řízení|trestního řízení]] majících vliv na průběh projednávané věci. [[Obviněný|Obviněnému]] se zde už říká [[obžalovaný]]. Provádí se zde především [[dokazování]], po jeho skončení již zní závěrečné řeči a následuje rozhodnutí soudu.
V hlavním líčení rozhoduje [[soudní senát]], v takovém případě hlavní líčení řídí jeho předseda, nebo [[samosoudce]] (jestliže horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let §– § 314a [[Trestní řád (Československo, 1961)|TŘ]]). SamosoudceHlavní líčení není bezvýjimečné stádium trestního řízení před soudem, samosoudce totiž může bez projednávání věci v hlavním líčení vydat [[trestní příkaz]] za podmínek uvedených v § 314e TŘ, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném [[přípravné řízení|přípravném řízení]]. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího [[Rozsudek|rozsudku]], §byl-li 314aale -proti němu podán včas odpor, je k projednání věci nařízeno hlavní líčení (§ 314g odst. 2 TŘ).
Hlavní líčení končí zpravidla [[Rozsudek|rozsudkem]]: vinenobžalovaný čije uznán vinným, nebo je obžaloby zproštěn (§ 225 odst. 1 1TŘ),; popř. i dalšími způsoby, např. vrácením věci §[[státní zástupce|státnímu zástupci]] (§ 221 TŘ), postoupením věci (§ 222 TŘ), zastavením trestního stíhání (§ 223, TŘ) či přerušením §trestního stíhání (§ 224 TŘ) apod.
