Starověká Fókis měla rozlohu přibližně 1619 km². Sousedila na západě s [[Ozolská Lokris|Ozolskou Lokridou]] a [[Dóris|Dóridou]], na severu s [[Opúntská Lokris|Opúntskou Lokridou]], Na východě s [[BoiótieBojótie (historické území)|BoiótiíBojótií]] a na jihu s [[Korinthský záliv|Korintským zálivem]]. Masív pohoří [[Parnas]]u (2459 m) ji rozdělovalo na dvě odlišné části.
== Historie ==
Raná historie Fókidy není dostatečně známa. Během [[Perská říše|perské]] invaze v roce 480 př. n. l se Fókové nejprve připojili k národní obraně, ale vinou svého váhání v [[Bitva u Thermopyl|bitvě u Thermopyl]] ztratili svou pozici. [[Bitva u Platají|U Platají]] bojovali na straně Peršanů. V roce 457 př.n.l. se pokusili rozšířit svůj vliv až k ústí [[Kéfissos|Kéfissu]] v [[Dóris|Dóridě]], tento pokus však byl překažen zásahem [[Sparta|spartské]] armády, která bránila „dórskou metropoli.“ Podobný podnik proti [[Delfy|Delfám]] v roce 448 př. n. l. byl opět Sparťany zmařen. Nedlouho poté však Fókové Delfy dobyli s pomocí [[Athény|Athéňanů]], s nimiž uzavřeli spojenectví v roce 454 př. n. l. Postupný úpadek Athénské pozemní síly vedl k oslabení tohoto spojení; v době [[Peloponnéská válka|Peloponnéské války]] už byla Fókis nominálně vazalem a spojencem Sparty a ztratila kontrolu nad Delfami.
Ve čtvrtém století př. n. l. byla Fókis neustále ohrožována svými [[BoiótieBojótie (historické území)|BoiótskýmiBojótskými]] sousedy. Poté, co pomohli Sparťanům při invazi do BoiótieBojótie během [[Korinthská válka|Korinthské války]] (395–394 př. n. l.) byli Fókové zatlačeni do defensivy. Nejprve v roce 380 př. n. l. dostali pomoc Sparťanů, poté však byli přinuceni podřídit se rostoucí moci [[Théby|Théb]]. Fóčtí rekruté se účastnili vpádů [[Epaminondas|Epaminonda]] na [[Peloponnésos]], s výjimkou závěrečného tažení na [[Mantinea|Mantineu]] (370–362 př. n. l.), kam svůj kontingent nevyslali. Jako odvetu Thébané vyvolali náboženský spor a zajistili schválení penálního usnesení proti Fókům na synodu [[Amfiktyónská liga|Amfiktyónské ligy]] (356 př. n. l.). Fókové, vedeni dvěma schopnými generály, [[Filomélos|Filomélem]] a [[Onomarchos|Onomarchem]], odpověděli obsazením Delf a použitím jejich pokladů k najmutí armády [[žoldnéř]]ů. S pomocí těchto jednotek nejprve [[Fócká liga]] přenesla válku do [[BoiótieBojótie (historické území)|BoiótieBojótie]] a [[Thessalia|Thessalie]]. Ačkoli byli z Thessalie vytlačeni [[Filip II. Makedonský|Filipem II. Makedonským]], udrželi se [[Třetí svatá válka|deset let]] až do doby, kdy vyčerpání chrámových pokladnic a zrada jejich vůdců je vydala Filipovi na pospas. Byli vyloučeni z [[Amfiktyónská liga|Amfiktyónské ligy]] a jejich dva hlasy byly přiřknuty [[Makedonia|Makedoncům]] (346 př. n. l.). Podmínky, které jim [[Filip II. Makedonský|Filip]] uložil – povinnost nahradit chrámové fondy a rozptýlit populaci do neopevněných vesnic – byly záhy ignorovány. V roce 339 př. n. l. začali Fókové obnovovat svá města; následujícího roku bojovali proti/po boku Filipovi v [[Bitva u Chairóneii (338 př.n.l.)|první bitvě u Chairóneii]]. Roku 323 př. n. l. se účastnili [[Lamijská válka|Lamijské války]] proti [[Antipatér|Antipatrovi]] a roku 279 př. n. l. pomáhali bránit [[Thermopyly]] proti [[Gal]]ům. Za obranu Delf proti Galům byli Fókové roku 279 př. n. l. znovu přijati do [[Amfiktyónská liga|Amfiktyónské ligy]].
Od této chvíle je o Fókidě jen málo zpráv. Během třetího století před naším letopočtem se dostala pod moc Makedonie a [[Aitolská liga|Aitolské ligy]], ke které byla definitivně připojena roku 196 př. n. l.
