Galové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.19.4.166 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot |
Call out the bullshit. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
Galové nedisponovali tak propracovaným systémem božstev, jaký měli Řekové nebo Římané, avšak existovali bohové, jež uctíval každý Gal, včetně kmenových či domácích bůžků. Jednotliví bohové byli víceméně převzati z primitivních božstev [[Indoevropské jazyky|indoevropského]] původu. V dobách Caesarova příchodu prokazovali Galové největší úctu [[Toutatis]]ovi („bůh kmene“), galskému ekvivalentu [[Merkur (mytologie)|Merkura]]. Nejvyšší bůh galského náboženství se v latině nazýval [[Dis Pater]] („nebeský otec“), jenž byl ztotožňován s římským [[Jupiter (mytologie)|Jovem]], případně [[Pluto (mytologie)|Plutem]]. Kromě nich uctívali Galové další božstva, jako byla bohyně koní a úrody [[Epona]], bůh války [[Esus]], bůh světla [[Lugh]], bůh hromu [[Taranis]], bůh života a smrti [[Cernunnos]] a řada jiných bohů. V době římské nadvlády byla keltská božstva ztotožněna s římskými bohy, takže postrádáme úplnou představu o jejich charakteru a vlastnostech. Symbolickým ba přímo magickým znakem keltského resp. galského náboženství byla číslice tři. Galští bohové proto často vystupovali v triádách (například [[Toutatis]]-Teutates, [[Taranis]], [[Esus]]).
Specifický rys galského náboženství reprezentovali kněží zvaní [[druid]]ové (''druides''). O jejich původu panují značné nejasnosti. Jisté je, že druidové pečlivě střežili tajemství svých rituálů a v galské společnosti jim náleželo význačné postavení. Druidové dohlíželi na řádné provádění náboženských úkonů a poskytovali vzdělání synům galské šlechty. Rovněž směli uplatňovat jistou formu vyloučení či exkomunikace jednotlivců ze shromáždění věřících, což se ve starověké Galii rovnalo prakticky vyobcování ze společnosti. Dále si nárokovali právo rozhodovat o otázkách války a míru, čímž si zajišťovali i určitý politický vliv. Druidové věřili, že duše člověka nikdy nezemře, přičemž duch muže, jenž padl ve válce, přejde do jiného těla. Caesar se domníval{{Zdroj?}}, že právě tato víra byla příčinou nezměrné odvahy Galů v boji. Řekové a Římané se shodovali{{Zdroj?}} v tom, že součástí druidských obřadností bylo i [[obětování lidí]], to ovšem není zcela prokázáno. Existují{{Kde?}} sice doklady o lidských obětech, nezdá se však, že by se jednalo o běžnou praxi{{Zdroj?}}.
== Jazyk ==
| |||