Witold Pilecki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- noindex + doplnění iboxu |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23:
== Mládí ==
Pocházel ze šlechtického rodu erbu Leliwa. Narodil se ve městě [[Oloněc]] v [[Karélie|Karélii]], kam byla jeho rodina nuceně vystěhována ruskými carskými úřady po potlačení polského [[Lednové povstání|lednového povstání]] v letech 1863 až 1864.<ref name="IPNweb">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Świerczek
| jméno = Lidia
Řádek 31:
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jeho
[[File:Krzyz Walecznych 1920.jpg|thumb|[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]], udílený během polsko-sovětské války]]
Řádek 42:
}}</ref>
Po skončení polsko-sovětské války v roce 1921 po uzavření [[Rižský mír|rižského míru]] dokončil středoškolská studia ve Vilně, zakončená maturitou, a úspěšně složil poddůstojnické zkoušky v
== Druhá světová válka ==
Řádek 68:
| strany = 32
| jazyk = polsky
}}</ref> Dne 17. září
O zhruba měsíc a půl později založil Pilecki a Włodarkiewicz 9. listopadu 1939 [[Tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), jednu z prvních [[Polský odboj během druhé světové války|odbojových organizací v Polsku]].<ref name="l389">{{Citace monografie
Řádek 96:
}}</ref> V rámci Zemské armády se příslušníci někdejší Tajné polské armády stali základem jednotky [[Wachlarz]].<ref name="Whatfor"/>
=== Osvětim (Auschwitz) ===
[[File:Birkenau gate.JPG|thumb|Brána tábora [[Auschwitz#KL Auschwitz II – Birkenau|Auschwitz II – Birkenau]]]]
V roce 1940 Pilecki představil svým nadřízeným plán na infiltraci německého koncentračního tábora
V táboře, kde pracoval v různých pracovních skupinách a přežil [[zápal plic]], zorganizoval odbojovou skupinu [[Svaz vojenské organizace]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Organizacji Wojskowej''}}).<ref name="IPNweb"/><ref name="w1">{{Citace periodika
Řádek 112:
| strany = 1148–1149
| jazyk = anglicky
}}</ref> Řada menších odbojových organizací v táboře se posléze stala jeho součástí.<ref name="Foot"/> Mezi úkoly Svazu vojenské organizace patřilo zlepšit morálku vězňů, získávat zprávy zvenčí, distribuovat
Svaz vojenské organizace poskytl polskému odboji neocenitelné informace o táboře.<ref name="w1" /> Od října 1940 zasílal zprávy do Varšavy, a od března 1941 byly Pileckého zprávy předávány přes polský odboj britské vládě v Londýně.<ref>''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 393–394.</ref> V roce 1942 jeho odbojové hnutí za pomoci radiového vysílače, postaveného vězni v táboře, vysílalo podrobnosti o počtech nových vězňů, počtech úmrtí v táboře a stavu vězňů. Tajná radiová stanice, sestrojená po sedmi měsících z propašovaných součástek, vysílala do podzimu 1942, kdy byla rozebrána z obavy před jejím odhalením ze strany Němců.<ref>{{Citace monografie
Řádek 153:
Několik dní po útoku kontaktoval jednotky Zemské armády.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/> Dne 25. srpna 1943 se dostal do Varšavy a přidal se ke zpravodajskému oddělení Zemské armády. Ta se však poté, co přišla o několik agentů při průzkumu okolí tábora (včetně [[Stefan Jasieński|Stefana Jasieńskiho]] z jednotek [[cichociemni]]), rozhodla, že nedisponuje dostatkem sil, aby mohla tábor dobýt bez pomoci Spojenců. Pileckiho detailní zpráva byla zaslána do Londýna, kde se však domnívali, že jsou informace o německých zvěrstvech v Auschwitzu značně zveličené. Britské úřady proto zamítly leteckou podporu pro operaci Zemské armády, která měla osvobodit vězně z tábora.
Zemská armáda v reakci na to zhodnotila, že nedisponuje dostatečnou silou, aby tábor napadla sama.<ref name="w1" /> Sovětská [[Rudá armáda]], která byla v roce 1944 v útočné vzdálenosti od tábora, neprojevila žádný zájem zúčastnit se společné akce se Zemskou armádou a Svazem vojenské organizace k osvobození tábora.<ref name="w1"/> Do doby, než se zapojil do [[varšavské povstání|varšavského povstání]], měl na starosti koordinaci aktivit Zemské armády a Svazu vojenské organizace, a v rámci svých možností poskytoval Svazu podporu.<ref name="IPNweb"/> Dne 23. února 1944
=== Varšavské povstání ===
|