Jmění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, reformulace |
m překlep |
||
Řádek 4:
Jmění bylo zřejmě odjakživa bráno jako [[synonymum]] vlastnictví. Ve [[staročeština|staročeštině]] se majetku říkalo slovy ''sbore'', ''statek'', ''jměnie''. Slovo „jmění“ bylo vyjmuto ze slova „míti“, znamenalo tedy, že osoba, která majetek má, je [[vlastnictví|vlastníkem]].<ref>{{Citace periodika|příjmení = Cechlová|jméno = Eva|titul = Historie, současnost a budoucnost institutu společného jmění manželů|periodikum = Ad notam|ročník = 2006|číslo = 2|strany = 45-51|url = http://www.nkcr.cz/doc/adnotam/2006_2.pdf|příjmení2 = Trutnová|jméno2 = Jana}}</ref>
V [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanském zákoníku]] z roku 1964,<ref>Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-40 Zákony pro lidi.cz].</ref> který platil do konce roku 2013, jmění nijak definováno nebylo. České právo nicméně znalo zvláštní kategorii ''obchodního jmění'', což byl soubor obchodního majetku ([[věc (právo)|věcí]], [[pohledávka|pohledávek]] a
== Pojem jmění ==
|