Jmění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, reformulace
m překlep
Řádek 4:
Jmění bylo zřejmě odjakživa bráno jako [[synonymum]] vlastnictví. Ve [[staročeština|staročeštině]] se majetku říkalo slovy ''sbore'', ''statek'', ''jměnie''. Slovo „jmění“ bylo vyjmuto ze slova „míti“, znamenalo tedy, že osoba, která majetek má, je [[vlastnictví|vlastníkem]].<ref>{{Citace periodika|příjmení = Cechlová|jméno = Eva|titul = Historie, současnost a budoucnost institutu společného jmění manželů|periodikum = Ad notam|ročník = 2006|číslo = 2|strany = 45-51|url = http://www.nkcr.cz/doc/adnotam/2006_2.pdf|příjmení2 = Trutnová|jméno2 = Jana}}</ref>
 
V [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanském zákoníku]] z roku 1964,<ref>Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-40 Zákony pro lidi.cz].</ref> který platil do konce roku 2013, jmění nijak definováno nebylo. České právo nicméně znalo zvláštní kategorii ''obchodního jmění'', což byl soubor obchodního majetku ([[věc (právo)|věcí]], [[pohledávka|pohledávek]] a jinájiných práv a penězi ocenitelných hodnot, např. například práva [[obchodní tajemství|obchodního tajemství]] nebo práva [[obchodní firma|obchodní firmy]], sloužících či určených podnikání) a [[závazek|závazků]] vzniklých [[podnikatel]]i – [[fyzická osoba|fyzické osobě]] v souvislosti s jejím [[podnikání]]m, ne tedy vzniklých v souvislosti s jeho jinými aktivitami. U podnikající [[právnická osoba|právnické osoby]] šlo naopak vždy o soubor jejího veškerého majetku a závazků.<ref>§ 6 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-513/zneni-20130701 Zákony pro lidi.cz].</ref> Bylo také známo ''nadační jmění'', které se již označuje jako [[nadační kapitál]].
 
== Pojem jmění ==