Wikipedistka:Šárka Svojová/Další písek: Porovnání verzí

[[Jednota bratrská|Jednota Českých bratří]] spolu s [[Luteránství|luterány]] a [[Kalvinismus|kalvinisty]] se zbraní v ruce povstala a bojovala za větší náboženskou svobodu a úplné osvobození od [[Habsburkové|Habsburků]]. Čeští stavové začali s novoměstskými měšťany 21. května [[1618]] domlouvat připojení měst Pražských. První list, kterým městům zaslali, se k nim vůbec nedostal. Proto po důvěryhodných rytířských osobách zaslali další, a to samotnému [[Purkmistr|purkmistrovi]], [[Konšel|konšelům]] a deseti [[Soudce|soudcům]], starším obecním a celé obci, hlavně k těm, kteří se hlásili k [[Česká konfese|České konfesi]]. Dalšího dne bylo vydáno císařské psaní proti Pražanům všech tří Pražských měst, v němž císař varuje před účastí na jím zakázaném sněmu v [[Karolinum|Karolinu]]. [[Staré Město (Praha)|Staroměstský]] [[rychtář]] do zvláštního pokoje na [[Staroměstská radnice|radnici]] nechal zavřít ty, kteří s tím nesouhlasili. Některým se však podařilo uniknout a stavům oznámili, co se děje.

Když se páni a rytíři v Karlově koleji shromáždili, vyzvali Pražany k účasti na stavovském sjezdu. Novoměstský purkmistr proti zákazu nadřízeného císařského [[Zemský hejtman|hejtmana]] ke všem měšťanům rozeslal své zřízence, aby se pod hrozbou ztráty měšťanství v poledne 23. května [[1618]] dostavili na radnici s tím, že koho nezastihnou doma, musí mu napsat výzvu na vrata. To se stalo i Borboniovi. I když nikdy nechodil na shromáždění obce, teď pod pohrůžkou purkmistrovou šel. Na radnici mu nakázali jít do jedné síně, kde se toho dne scházela nejen obec, ale i páni radní, desítipáni, šestipáni, tribuni fluminis (nadříční) a další. To bylo schválně, aby bylo vydáno žádoucí usnesení, které pak vyznělo, že se Novoměstští připojují k vyšším stavům ve všem s jedinou výjimkou, kdyby bylo cokoli podnikáno proti císaři, v tom se jako věrní poddaní necítili vázáni.