Ústav: Porovnání verzí

'''Ústav''' obvykle označuje [[věda|vědeckou]], [[výzkum]]nou, [[vzdělávání|vzdělávací]], [[kultura|kulturní]], odbornou či [[zdravotnictví|zdravotnickou]] [[instituce|instituci]] nebo specializovanou [[organizace|organizaci]]. V přeneseném významu v běžné hovorové řeči se slovo „ústav“ někdy užívámeužívá i pro objekty či subjekty, které toto slovo v názvu vůbec nemají (někdy říkáváme např. [[základní škola]], [[střední škola]] nebo [[vysoká škola]] jejsou označovány za vzdělávací ústav). Synonymně se často používají slova "institut"„institut“, "instituce"„instituce“, "organizace"„organizace“ nebo "zařízení"„zařízení“.

Podle [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] je ústav typem [[právnická osoba|právnické osoby]], která je zřízena za účelem provozování společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti, a to takovým způsobem, aby výsledky předmětné činnosti byly každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek.<ref>§ 402 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také jen "občanský„občanský zákoník"zákoník“, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 Zákony pro lidi.cz].</ref>

[[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Občanský zákoník]] označuje slovem ústav právnické osoby ustanovené za účelem provozování určité společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti. Přitom využívá jak své osobní složky (lidé), tak složky majetkové ([[kapitál]]). Tím představuje jistý hybrid mezi [[korporace|korporacemi]], které tvoří společenství osob, a [[fundace|fundacemi]], pro které je charakteristické vyčlenění majetku k určitému účelu.<ref>§ 210 odst. 1, § 303 a § 402 občanského zákoníku.</ref>

Právní úprava ústavu v občanském zákoníku je poměrně stručná, neboť se na ústavy vztahuje obecná úprava právnických osob (§ &nbsp;118 až § 209) a přiměřeně se použijí ustanovení o [[nadace|nadaci]].<ref>§ 418 občanského zákoníku.</ref> Název ústavu musí obsahovat slova "zapsaný„zapsaný ústav"ústav“ nebo zkratku "z„z. ú."“<ref>§ 404 občanského zákoníku.</ref>

Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek. Ústavy jsou vhodné k poskytování různých druhů veřejně prospěšných služeb. Ústavu je v občanském zákoníku výslovně povoleno provozovat [[obchodní závod]] nebo jinou vedlejší činnost, avšak pouze za podmínky, že to není na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk z těchto činností však může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu.<ref>§ 402 a § 403 občanského zákoníku.</ref>

Statutárním orgánem ústavu je [[ředitel]], popř. osoba s obdobným označením. Ředitel nemůže být členem správní rady a byla-li zřízena dozorčí rada nebo jiný orgán obdobné povahy, pak ani členem takového orgánu. Byla-li ředitelem zvolena osoba odsouzená za úmyslný [[trestný čin]], nepřihlíží se k volbě.<ref>§ 408 občanského zákoníku.</ref>

Členy [[správní rada|správní rady]] jmenuje a odvolává zakladatel, pokud zakladatelské právní jednání nestanoví jinak. Není-li to možné, volí a odvolává členy správní rady dozorčí rada, pokud byla zřízena; jinak správní rada volí a odvolává své členy sama.<ref>§ 409 odst. 1 občanského zákoníku.</ref> Členství ve správní radě není slučitelné s členstvím v dozorčí radě.<ref>§ 409 odst. 3 občanského zákoníku.</ref>

Správní rada volí i odvolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu vůči řediteli; není-li určeno jinak, projevuje za ústav při těchto právních jednáních vůli předseda správní rady. Správní rada schvaluje rozpočet, účetní závěrky a výroční zprávy ústavu.<ref>§ 410 a § 411 občanského zákoníku.</ref>

* [[Historický ústav akademie věd České republiky]]