Verze z 6. 7. 2015, 22:20 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m typografie ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 7. 2015, 22:48 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m překlep Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Měnová reforma [[Karel Veliký\|Karla Velikého]] z roku 794 zavedla jako základ libru stříbra (406,5 g), která se dělila na 20 šilinků či solidů a ty na 12 denárů. Libra byla jen početní jednotka a mince se razily jako šilinky či [[groš]]e a jako [[denár]]y. Na rozdíl od zlatých starověkých [[solidus\|solidů]] a [[aureus\|aureů]] byly ovšem šilinky a groše téměř bez výjimky stříbrné. Anglický název ''shilling'' (původně ''sciling'') je snad odvozen od slovesa ''skell'', zvonit, s příponou zdrobněliny ''-ing''. V ~~aglosaských~~anglosaských dobách to patrně nebyla mince, ale účetní jednotka s hodnotou jedné krávy nebo jedné ovce. Značka pro šilink, svisle přeškrtnuté písmeno '''s''', pochází z latinského [[solidus]], s nímž se šilink patrně ztotožnil. Od poloviny 16. století byl v Anglii zaveden šilink o dvanácti pencích, od roku 1707 jednotný pro Velkou Británii. Ceny se udávaly v šilincích a pencích, oddělených lomítkem nebo apostrofem. ''1/6'' znamenalo šilink a šest pencí, dva šilinky se psaly jako ''2/-'' nebo ''2'-''. Při decimalizaci měny roku 1971 nahradila šilink stejně velká pětipence. V některých bývalých britských koloniích v Africe se různými šilinky stále platí. Ve středověkých Čechách 10. až 13. století byl šilink čili solidus jen početní jednotka a odpovídal 12 denárům. Solidus byl základem měnové reformy krále [[Václav II.\|Václava II.]] a dostal název [[pražský groš]]. V 16. století se v Čechách objevují různé šilinky německé s velmi různou hodnotou.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Šilink.</ref> V Rakousku měl šilink nahradit znehodnocenou korunu a po počátečních potížích se od roku 1924 prosadil zlatý šilink, který odpovídal 10 000 papírových korun a dělil se na 100 grošů. Šilink odpovídal asi 2,112 g zlata a zlaté mince se razily hodnotách 100 a 25 S. Po anexi Rakouska roku 1934 byl vyměněn za [[Říšská marka\|říšskou marku]] (RM) v poměru 1,5 S = 1 RM.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Šilink.</ref> == Odkazy ==

Šilink: Porovnání verzí