Jedenáct minut: Porovnání verzí

Ale začněme od začátku. Narodila se do rodiny obchodního cestujícího a švadleny v malém brazilském městečku. Když byla ještě dítě, snila o princi na bílém koni, cokterý jíji odvede z rodného městečka do velkoměsta a vezme si jíji za ženu. Budou mít spolu krásný baráček na pobřeží a dvě krásné děti.

Jak šel čas, tak Mária poznala, že princ nepřijede. Pár krátPárkrát se sice zamilovala, ale byla tak ostýchavá a nezkušená, že chlapec si brzy našel jinou. Z pár špatných zkušeností s chlapci zanevřela na všechny. Také na první milování měla jen špatné vzpomínky.

Již od dětství měla sen, že z ní bude modelka a tak když na výletě potkala cizince s nabídkou práce ve Švýcarsku, po jednodenním rozmýšlení souhlasila. Jednalo se sice o práci tanečnice Sambysamby, ale nějak se začít musí. Tak se utěšovala. Tak se stalo, že odjela do Švýcarska na roční pracovní povolení a až na místě zjistila, že musí zaměstnavateli zaplatit všechny výlohy spojené sse jejímsvým přijetím. (letenky, nákladné šaty a boty, ubytování, stravu....) Takže ze slíbených 500 franků na týden se po odečtení výloh dostala na 50 franků. Podle svých výpočtů by musela pracovat nejméně rok aby vše zaplatila a mohla spořit na zpáteční letenku.

Po tři měsíce jijí nabídka práce nepřišla. A tak mezitím začala chodit do knihovny. Přece jenom půjčovat knihy je levnější, než si je kupovat. Nakonec se jí jedna agentura ozvala s nabídkou účasti na módní přehlídce pořádané jedním Arabem. Mária se s Arabem nejdříve sešla v luxusní restauraci. Po dvou skleničkách vína zjistila o co mu jde. Žádná přehlídka ale chvilka strávená v jeho hotelovém pokoji za 1 000 franků. Mária se rozmýšlela, zda nabídku přijme. Věděla, že jestli to udělá, tak to bude jen a jen její rozhodnutí, že jíji k tomu nikdo nenutí. Nakonec se rozhodla, že do toho půjde.

Devadesát dní před plánovaným návratem do Brazílie potkala v kavárně malíře portrétů. Vzájemně se do sebe zamilovali. On jako exkluzivní zákazník baru, kde ona pracovala, jíji ihned poznal a zpočátku si pomyslel, že jejich vztah nemá budoucnost. Jelikož milovat někoho takového není možné. Ale stalo se. Také ona nevěřila, že jejich vztah má budoucnost. Myslela na to, že se brzy vrátí domů. Kde nikdo neví, co v Evropě dělala, najde si stálého partnera a s ním se usadí a založí rodinu. Den před odletem se spolu poprvé pomilovali a usnuli v vzájemném obětí.

Ráno Mária vstala, udělala si kávu a odjela na letiště. Čekala na odbavení a doufala, že za ní přijde a řekne. "Nejezdi„Nejezdi do Brazílie, zůstaň se mnou."“ Nepřišel. Let měl mezipřistání v Paříži. Když vstoupila do příjezdové haly v Paříži, uslyšela ten nejkrásnější hlas, cokterý znala, jak říká.:

"Vždycky„Vždycky to bude Paříž"Paříž“