Wikipedie

McDonnell F-4 Phantom II: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Izrael: linky, kosmet, pravopis
Řádek 302:
=== Izrael ===
[[Soubor:F-4E Israel HAPIM0321.jpg|thumb|F-4E IDF/AF]]
[[Izraelské vojenské letectvo]] Chel Ha´Avir patřilo k největším zahraničním odběratelům Phantomů. Izraelští piloti létali jak na nových strojích, tak na vyřazených letounech USAF. Bylo vytvořeno rovněž několik jednorázových speciálních [[Průzkumný letoun|průzkumných]] variant. První letouny F-4E, přezdívané "''Kurnass''" (Těžké kladivo), a RF-4E, přezdívané "''Orev''" (Havran), byly dodány v září [[1969 v letectví|1969]]. První jednotka jimi vyzbrojená byla [[201. tajeset]] „Achat“ na základně ChatzorChacor jižně od Tel Avivu pod velením majora Shmuel Chetze.
Izraelské Phantomy zažily rozsáhlé akce během arabsko-izraelských válek, hlavně během [[Jomkipurská válka|Jomkipurskéjomkipurské války]]. Poprvé se zapojil do bojů v&nbsp;rámci takzvané „[[Opotřebovací válka|Opotřebovacíopotřebovací války]]“.<ref name="Nordeenp99">Nordeen 1991, str. 99.</ref> 4. října 1969 dva letouny F-4E v rámci operace Helem letěly nízko nad [[Káhira|Káhirou]], poté zapojily [[přídavné spalování]] a nad rezidencí egyptského prezidenta [[Gamál Násir|Násira]] překročily [[rychlost zvuku]]. Zvuková vlna vyrazila okna v&nbsp;širokém okolí. To bylo pro Egypťany velké ponížení, na které reagovali nasazením nových MiGů-21 a střel SAM na začátku roku [[1970 v letectví|1970]].<ref name="Vector3"/>
 
Postupné dodávky nových Phantomů II umožnily 23. října 1969 zformovat druhou jimi vyzbrojenou peruť, kterou se stala [[69. tajeset]] „Patishim“ na základně Ramat David pod velením Avihu Ben-Nuna. O první sestřel egyptského MiGu-21 se postarala osádka kapitána Ehuda Chankina a majora Eyal Achikara ze 69. tajeset již 11. listopadu 1969 na stroji číslo 608. Prvním ztraceným Phantomem II se stal 17. listopadu 1969 F-4E číslo 604 při útoku na radarovou stanici v Jordánsku. Pozemní protiletadlovou palbou poškozený stroj se podařilo E. Chankinovy dotáhnout nad Izraelci ovládané území, kde se společně s operátorem Shaulem Levim katapultovali. Operačního statusu dosáhla 69. tajeset 28. listopadu, kdy se zúčastnila úderů proti postavení egyptských raket S-75.
Řádek 316:
K dalším bojovým ztrátám izraelských Phantomů II došlo 18. července 1970 při náletu na postavení egyptských raket, kterého se účastnilo osm strojů z 201. a osm z 69. tajeset. Nové americké kontejnery pro [[elektronický boj]] nefungovaly podle očekávání, navíc na útočící Kurnassy zahájila palbu neodhalená raketová baterie. Zasažen byl letoun velitele 69. tajeset Shmuela Chetze, který zahynul, jeho [[navigátor]] Menachem Eini padl do zajetí. Druhým zasaženým strojem IDF/AF při této akci se stal Phantom II velitele 201. tajeset majora Avihu Ben-Nuna, který dokázal poškozený stroj letící na jeden motor dotáhnout na sinajskou základnu Refidim. Při nouzovém přistání přejel dráhu a zlomil příďový podvozek. Na uvolněné místo velitele 69. tajeset nastoupil Ran Ronen-Pecker.
 
Posledním úspěchem Phantomů II Israeli Defence Force v Opotřebovací válce se staly dva sestřely MiGů-21SM/MF 30. července 1970. Během [[Operace Rimon 20|pečlivě připravené léčky]] na piloty sovětského kontingentu v Egyptě, si po dvou z celkem pěti zničených MiGů připsaly osádky Kurnassů Avihu Ben Nun se Shaulem Levym a Aviam Sela s Reuvenem Reshefem. Boje však nadále pokračovaly a 4. srpna byly při útoku na postavení protiletadlových raket zasaženy další dva letouny z 201. tajeset. Osádka prvního letounu byla nucena použít katapultáž a po dopadu do egyptských pozic byl zastřelen navigátor Moshe Goldwasser, tězce zraněný [[pilot]] Yigael Shokat byl zajat. Osádka druhého Phantomu II doletěla s poškozeným strojem na základnu Refidim. 8. srpna byla Opotřebovací válka ukončena podepsáním dočasného příměří s Egyptem a 16. srpna rovněž se Sýrií.
 
Po ukončení bojů v létě 1970 byly dohodnuty objednávky dalších Phantomů II k nahrazení bojových ztrát. Od jednotek USAF bylo dodáno šest F-4E-42-MC, které následovalo dalších 18 F-4E-43-MC. Mimo programu dodávek byly do stavu IDF/AF zařazeny dva průzkumné RF-4C pronajaté od USAF v období srpen 1970 až březen 1971 do příchodu objednaných RF-4E. Brzy po ukončení Opotřebovací války se tak na F-4E mohla přezbrojit další peruť, kterou se stala 29. října 1970 [[119. tajeset]] „Atalef“, létající do té doby s letouny Mirage IIICJ/BJ. Jednotka byla dislokovaná na základně [[Ramat David]].
 
V roce 1971 byla na Phantomy II přezbrojena [[107. tajeset]] „Zanav Katom“ na základně Chatzerim, která je vyměnila za letouny [[Dassault Ouragan]]. Velitelem jednotky bylo jmenováno [[letecké eso]] [[Jiftach Spektor]]. V průběhu roku 1971 bylo od jednotek USAF do Izraele dodáno dalších 12 letounů F-4E-44-MC. Další Phantomy II bloků F-4E-48-MC až F-4E-52-MC byly dodány mezi dubnem 1972 a říjnem 1973. Jednalo se o 24 strojů od jednotek USAF a 18 nově vyrobených Kurnassů.
 
I během příměří se Phantomy II Chel Ha´Avir zapojovaly do ostrých operací na egyptských a syrských hranicích. Jako odveta za sestřelení průzkumného letounu [[Boeing KC-97 StratocruisserStratofreighter]] nad Egyptem 17. září 1971, provedly izraelské Phantomy II úder na postavení egyptských protiletadlových raket za Suezským kanálem. Poprvé při této příležitosti vyzkoušely protiradarové rakety AGM-45A Shrike. V říjnu 1971 byl zasažen průzkumný RF-4E raketou [[9K32 Strela-2]], která však neexplodovala a na jaře 1972 se dvojice Kurnassů proletěla nadzvukovou rychlostí v malé výšce syrským vzdušným prostorem. Izraelské Phantomy II se v tomto období zúčastnily i bombardování palestinských formací v Libanonu. Tyto akce se snažilo narušit syrské letectvo, proto došlo i na letecké souboje. 9. září 1972 byly nad Golanskými výšinami sestřeleny tři [[Su-7]] a 21. listopadu dva MiGy-21 piloty 201. tajest, 8. ledna se o další sestřelení dvou MiGů-21 postaraly Kurnassy 119. tajeset. Jedno nepotvrzené vítězství získala i osádka RF-4E.
 
21. února 1973 se od své trasy z [[Benghází]] do Káhiry odklonil civilní [[Boeing 727]]-200 Lybian[[Let Libyan Arab Airlines 114|letu 114]] Libyan Arab Airlines, který pronikl do izraelského vzdušného prostoru. Letoun nereagoval na mezinárodní signály k následování dvou zasahujících izraelských Phantomů II, které následně Boeing palbou poškodily. Při pokusu o nouzové přistání havaroval, přičemž zahynulo 110 osob.
 
13. září 1973 došlo nad pobřežím poblíž syrsko-libanonské hranice k souboji syrských MiGů-21 s Kurnassy ze 69., 119. a 107. tajeset, kterého se zúčastnily rovněž izraelské Mirage IIICJ. Výsledkem letecké bitvy bylo 12 sestřelených MiGů a jedna Mirage. Osádky F-4E IDF/AF si na konto připsaly šest zničených strojů nepřítele.
Během Jom[[Jomkipurská Kipurskéválka|jomkipurské války]] války, započaté 6. října 1973 útokem egyptských jednotek přes [[Suezský průplav]] a syrského útoku na [[Golanské výšiny]], Izrael ztratil nejméně 33 strojů F-4. Většina z&nbsp;nich byla sestřelena protiletadlovými střelami ze země. Již v odpoledních hodinách 6. října byla [[Letecká bitva Ofira|napadena základna OphirOfira]] na Sinaji skupinou dvaceti egyptských MiGů a Suchojů, proti kterým zasáhly dva Phantomy II ze 107. tajeset. Kapitán Amir Nachumi sestřelil čtyři letouny [[MiG-17]], jeho číslo D. Shaki přidal další sestřelenou „sedmnáctku“ a dva MiGy-21. Současně vypustily egyptské [[Tu-16]] nad Středozemním mořem 25 letounových střel KSR-2, z nichž tři zlikvidovaly Phantomy II, čtvrtou zničila Mirage. Na závěr prvního dne Jom Kipurské války zaútočila dvojice Kurnassů na třicet vrtulníků [[Mi-6]] a [[Mi-8]] přepravující výsadkové oddíly. Během patnáctiminutového boje zničil major Sholmo Egozi na F-4E (č. 151) pět Mi-8, další dva vrtulníky sestřelil Dubi Yoffe. V průběhu prvního dne bojů dosáhly Phantomy II Chel Ha´Avir celkem 22 vítězství, při ztrátě jednoho Kurnassu včetně obou členů osádky. Následující den napadly letouny izraelského letectva egyptská letiště a pozice syrských protiletadlových komplexů. Z osmi zúčastněných Kurnassů 201. tajeset, které zaútočily na syrská postavení, jich byla polovina sestřelena protiletadlovými raketami. Celkem přišlo IDF/AF 7. října o sedm strojů F-4. 8. října se izraelské Phantomy II zaměřily na základny syrského letectva a přepravu egyptských vojsk. Při těchto operacích bylo ztraceno dalších šest Kurnassů, z nichž jeden podlehl egyptskému MiGu-21MF (pilot A. Abú-Hamid).
 
9. října pokračovaly letecké operace také s přispěním osádek Kurnassů, kdy se podařilo zastavit útok egyptských vojsk. Na syrské frontě se IDF/AF zaměřilo na ničení strategických cílů. Významné akce se zúčastnilo po osmi Phantomech II ze 119., 107. a 69. tajeset. Jejich cílem se stal hlavní štáb syrského letectva v Damašku. Už první osmičce izraelských F-4 se podařilo zasáhnout budovu štábu, avšak dva stroje byly zasaženy. První se zřítil, přičemž pilot zahynul, operátor padl do zajetí. Druhý letoun se dokázal vrátit na základnu s hořícím motorem. Zbylé dvě formace byly navedeny na syrské obrněnce na Golanských výšinách a na libanonskou radarovou stanici.
Řádek 336:
I po skončení bojů pokračovaly sporadické operace na všech frontách. Již 9. listopadu byl při akci nad Egyptem sestřelen jeden průzkumný Phantom II (č. 198), naopak 6. prosince Kurnassu podlehl egyptský MiG-21. Po celá 70. léta zasahovaly izraelské Phantomy II proti pozicím palestinských formací v Libanonu, přičemž docházelo i ke konfrontacím se syrskými MiGy.
 
V roce 1974 bylo v rámci dodávky Peace Echo V dodáno 24 F-4E od jednotek USAF a 24 nově vyrobených Phantomů II, kterou doplnilo dvanáct průzkumných RF-4E. Poslední z těchto strojů převzal Izrael v listopadu 1976. Tato dodávka umožnila IDF/AF zformování poslední perutě Phantomů II, kterou se stala [[105. tajeset]] „Akrav“ zformovaná v březnu 1975 na základně Chatzor.
 
Na přelomu let 1975/1976 izraelské letectvo převzalo první ze tří průzkumných F-4E(S), které byly upraveny z dříve dodaných F-4E. Tyto letouny již prošly boji v říjnu 1973 a byly upraveny na nový standard ve firmě [[General Dynamics]] ve Forth Worth. Zde obdržely nové prodloužené přídě s instalovanými otočnými kamerami HIAC-1 a pevnými vertikálními KS-87. Průzkumné Kurnassy (č. 492, 498 a 499) byly využívány k dálkovému průzkumu v okolních arabských zemích, od konce 70. let především Iráku.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/McDonnell_F-4_Phantom_II“