Praha Masarykovo nádraží: Porovnání verzí

V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 [[Filip Dvořák (politik)|Filip Dvořák]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha-Ruzyně]] končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z [[Negrelliho viadukt]]u pokračovala [[tunel]]em na nová, podzemní nástupiště [[Praha hlavní nádraží|hlavního nádraží]] s případnou zastávkou u [[Ústřední autobusové nádraží Florenc|autobusového nádraží Florenc]]. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány [[Petrohrad]], [[Berlin Hauptbahnhof]] a plánované přesunuté [[Brno hlavní nádraží]]. Náklady na tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu [[Radovan Šteiner]]. Praha 1 si dokonce nechala vypracovat studii tunelu navazujícího na hlavním nádraží opačným směrem na [[Smíchov]] se stanicí pod [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovým náměstím]], ten však Šteiner označil za nesmírně drahý.<ref>Petr Švec: [http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?c=A080419_171334_praha_jan Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní], ''[[IDNES.cz|iDNES]]'' 19. 4. 2008</ref> V červnu 2015 ministerstvo dopravy rozhodlo, že rychlodráha skutečně povede z Masarykova nádraží, ne z Hlavního. Primátorka Adriana Krnáčová při té příležitosti vyjádřila naději, že by se mohlo začít stavět již v tom roce.<ref>Týden.cz. ''Rychlodráha na letiště: tunel do Dejvic a trasa Stromovkou'' [on-line]. 17. června 2015 [cit. 4. července 2015].