Vlastnictví: Porovnání verzí

▲Pod právo s věcí nakládat mohou spadat i další práva, například právo [[Opuštění věci|věc opustit]], právo věc neužívat nebo právo věc [[Zcizení|zcizit]] (tj. prodat, darovat, vyměnit, odkázat atd.)<ref>Martin Flora: [http://lesprace.silvarium.cz/content/view/566/58/ K lesu jako předmětu vlastnictví], Lesnická práce, 4/2003</ref> Základním právem vlastníka je tedy libovolně s věcí nakládat a mezi jeho oprávnění patří mimo jiné i věc modifikovat, upravovat, zničit nebo opustit. Výkon práv je tedy neomezený, ale musí je vykonávat v mezích [[Právní řád|právního řádu]] a nesmí jimi rušit práva jiných osob nebo vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.<ref>§ 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník</ref>

▲Úplná volnost vlastníka nakládat s věcí až do jejího úplného zničení se v římském právo označovala jako ''{{Cizojazyčně|la|ius abutendi}}''. V moderních i tradičních právních systémech však může být takový absolutní rozsah vlastnictví omezen [[Veřejné právo|veřejnoprávními]] předpisy, např. pokud je určitá věc zvláštními předpisy chráněna jako [[kulturní památka]], má vlastník povinnost ji udržovat v náležitém stavu a za její úmyslné poškození či zničení může být každý, tedy i vlastník, postižen prostředky [[Správní právo|správního]] či [[Trestní právo|trestního]] práva.

▲S vlastnictvím jsou tradičně spjata také různé povinnosti a omezení („vlastnictví zavazuje“). Principiálně je nepřípustné užívat vlastní věc nebo s ní nakládat takovým způsobem, který narušuje nebo ohrožuje oprávněné zájmy jiných osob nebo [[veřejný zájem|veřejný zájem.]] Tyto zájmy mohou být v jednotlivých právních systémech a tradicích pojímány a vymezeny velmi rozdílně, v krajních případech může regulace vést k paušální eliminaci některých vlastnických práv vlastníka či až k zákazu vlastnění některých typů věcí (zbraně, ideologicky nebo morálně závadné publikace či umělecká díla, drogy, výrobní prostředky, jedy či léčiva atd.) Tato omezení jsou vyjádřena zejména v čl. 11 odst, 3 Listiny základních práv a svobod (výkon vlastnického práva nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem). Různá omezení výkonu vlastnického práva zejména vůči sousedům vlastníka se nazývají [[sousedská práva]]. Vlastník se zejména musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval jiného nebo ohrožoval výkon jeho práv (hlukem, prachem, kouřem, pachy, odpady, vibracemi, ohrožením sousedovy stavby apod.) Tato limitovaná ustanovení pro každého vlastníka představují ustanovení § 1013 – 1023 obč. zák. S vlastnictvím bývá spojena také povinnost věc hlídat a zabezpečit (například odpovědnost za [[újma|škodu]] způsobenou vlastněným zvířetem, chátrající budovou, povinnost zabezpečit vozidlo, zbraň či nebezpečnou látku proti zneužití neoprávněnou osobou, povinnost dodržet ve své budově či na svém pozemku protipožární a ekologické normy a atd.). S majetkem ovlivňujícím ráz krajiny nebo sídelního útvaru mohou být spojena omezení i povinnosti (povinnost udržovat objekt či pozemek v řádném stavu, zákaz provádět úpravy narušující hodnotu krajiny nebo sídelního útvaru). V některých případech dokonce z vlastnictví určité věci vyplývá povinnost ve vztahu k cizímu majetku (například [[povinnost zajistit schůdnost chodníku]] přilehlého k vlastněné nemovitosti, do roku 2009 platná i v [[Česko|Česku]]).