Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí

#<li value="2"> epitaf s aliančním erbem Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů,<ref group="pozn.">Dodnes mylně označovaný za náhrobek Kryštofa Čerta (*1540 - †1600), popř. Zuzany Seiseneggerové, manželky malíře Jakoba Seiseneggera (*1505 - †1567). Kámen ale pochází až z 1. čtvrtiny 17. století. Může tak teoreticky patřit vdově po Hansi staršímu z rodu Brem-Seisenegger von Tarnowitz, spíše ale byl pro jeho syna Hanse mladšího (popř. jeho ženu či děti). Rodina Brem-Seisenegger byla zřejmě luteránská (a dle erbovního vývodu slezského původu). Památník byl budován v kostele v období luteránské správy po stavovském povstání. V době po potlačení povstání, už ale nemohl být epitaf v kostele umístěn (a dokončen), jak tomu naznačují prázdné pole nápisových kartuší. Dnes je zde již druhotně umístěný, asi od 19. stol. Obdobný (s užším erbovním vývodem) najdeme v [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Nosislav)|kostele sv. Jakuba v Nosislavi]] (patří výše jmenovanému Hansi staršímu +1612).</ref> jehož levá polovina se znakem Čertů (divý muž s chrty) vychází z někdejšího návrhu (1522) od [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürer<nowiki/>a]],<ref>[[de:file:Wappen des Johann Tscherte.png|Rytina erbu Johanna Tscherte]] (Jana Čerta), s monogramem Dürera, (18,7 × 14,4 cm), Kunsthalle Hamburg.</ref> Albrecht Dürer navrhl (zaznamenal) erb pro Jana Čerta (*1471 - †1552), známého též pod jménem Hans Tscherte, se kterým byl malíř v přátelském kontaktu. Tento epitaf ale obsahuje alianční erb rodu Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů který vznikl až po pol. 16. stol. V této době dochází k vymření rodu von Seisenegger a jeho jméno a čtvrcený znak přejímá roku 1593 rod Brem von Tarnowitz, a teprve poté byl dodnes neznámou vazbou spojen se znakem rodu Čertů (polovina štítu s divým mužem a chrty). Znamení gryfa (oblíbené u umělců, vědců a knihtiskařů) bylo původním znakem Seiseneggerů, po nobilitaci (1558) doplněného čtvrcením o symboliku Pythagorovy věty, s tvorbou Albrechta Dürera (+1528) ale již vůbec nesouvisející.</ref> pravá nese [[heraldika|heraldicky]] ojedinělé schéma [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]],

#<li value="10"> za jižní chórovou lavicí je zazděný náhrobník syna z rodu Heldreichů z Heldenreichu (†1695) z let 1697–1709.{{#tag:ref|Kámen byl objeven v souvislosti s rekonstrukcí kostela a restaurování mobiliáře v únoru 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Foltánková | jméno = Kateřina | titul = Dělníci našli v kostele u svatého Jakuba náhrobek a části zničených vitráží | periodikum = Brněnský deník.cz | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/pri-oprave-kostela-v-brne-nasli-barokni-nahrobek-a-zbytky-vitrazi-20150323.html | datum vydání = 2015-03-23 | datum přístupu = 2015-07-01}}</ref>|group="pozn."}} <ref group="pozn.">Náhrobník nese letopočet úmrtí 15. 9. 1695. Pořídil jej otec pro svého syna, v době po své nobilitaci v prosinci 1696 a před svou smrtí 1709 - obsahuje titul a erb, který v roce 1695 ještě neexistoval.</ref>