Ručení: Porovnání verzí

'''Ručení''' je spolu s [[finanční záruka|finanční zárukou]], zajišťovacím převodem práva a dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů jedním z typů zajištění závazků. Jedná se o způsob, jak co nejefektivněji minimalizovat rizika, která mohou vzniknout při obchodním styku. Právní úprava ručení je řešena především Občanským zákoníkem, ale zároveň i Obchodním zákoníkem. ale také k starším názvem '''rukojemství''', je jedním ze způsobů zajištění [[Závazek|závazku]], který spočívá v tom, že '''ručitel''', osoba vždy odlišná od [[dlužník]]a, na sebe vezme povinnost uspokojit pohledávku [[věřitel]]e, jestliže tak neučiní dlužník. Jde o dohodu mezi věřitelem a ručitelem, kterou vznikne nový závazek a ručitel se dostane do pozice velmi podobné dlužníkovi. Ručení se nejčastěji používá u [[úvěr]]ů a [[Půjčka|půjček]], u kterých věřitel jejich zajištění obvykle vyžaduje, protože dlužník není schopen ihned sám plnit.