Bohuslav Havránek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
Řádek 59:
Těžiště rozsáhlé a mnohostranné vědecké, badatelské, popularizační i publicistické činnosti akademika Bohuslava Havránka, podnětně zasahující do všech oblastí obecné jazykovědy, lingvistické teorie a slavistiky, představovalo především zevrubné zkoumání českého jazyka. Jeho bohemistické práce byly zaměřeny na problematiku spisovného jazyka, jazykové kultury, vývoje češtiny i českých nářečí, sepsal mluvnice češtiny a [[pravidla českého pravopisu]]. Popsal jazyk [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]], [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] a [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], spolupracoval na vydání řady staročeských literárních památek ([[Dalimilova kronika]], [[Hradecký rukopis]], výbory z české literatury od počátků do konce doby husitské). Jako jeden z členů Pražského lingvistického kroužku byl čelným představitelem a spolutvůrcem českého jazykovědného [[Strukturalismus|strukturalismu]], mezinárodně proslulého pod významově širším názvem ''pražská lingvistická škola'', který měl vliv také na vývoj české estetiky a literární vědy.<ref name="lx02" /> Publikoval studie a statě o předních osobnostech české lingvistiky, psal o budování a činnosti Ústavu pro jazyk český.
 
Jeho slavistické dílo, vydané z velké části časopisecky a ve sbornících, bylo zaměřeno zejména na komparatistický výzkum vztahů mezi slovanskými jazyky a jejich nářečími, sahající od [[Praslovanština|praslovanštiny]] až k problematice jednotlivých současných spisovných jazyků, se zvláštním zřetelem k [[Fonologie|fonologii]], [[Slovotvorba|slovotvorbě]], [[MorfologieTvarosloví|morfologii]] a [[syntax]]i.<ref>''Československá slavistika v letech 1918–1939'', s. 138.</ref> Zabýval se také paleoslovenstickými, lexikologickými a balkanistickými otázkami i obecnějšími problémy slovanské filologie a lingvistiky.
 
Byl výraznou osobností na poli české lexikografie, autorsky a organizačně se podílel na vydávání [[Příruční slovník jazyka českého|Příručního slovníku jazyka českého]], [[Slovník spisovného jazyka českého|Slovníku spisovného jazyka českého]], ''Staroslověnského slovníku'', ''Staročeského slovníku'' a ''Velkého česko-ruského slovníku''. V roce [[1935]] založil a až do svého skonu vedl vědecký časopis věnovaný otázkám teorie a kultury jazyka [[Slovo a slovesnost]], jako redaktor a člen redakčních rad působil v odborných časopisech ''Acta Linguistica Hafniensia'' (Kodaň), ''Byzantinoslavica'', ''Naše věda'', [[Naše řeč]], ''Slavia'', ''Slovanský přehled'', ''Word'' (New York), ''Zeitschrift für Phonetik'' (Berlín), autorsky přispěl do [[Masarykův slovník naučný|Masarykova slovníku naučného]], ''Československé vlastivědy'' (hesla Nářečí česká, Vývoj spisovného jazyka českého) a mnoha slavistických sborníků.<ref name="cr12" /> V letech [[1950]]–[[1961]] byl hlavním redaktorem ''Spisů Boženy Němcové'', k jeho spolupracovníkům patřili tehdejší přední čeští lingvisté a literární vědci.<ref>''Lexikon české literatury 2/I'', s. 124.</ref> V poválečných letech byl ovlivněn stalinskou ideologií, která se promítla i do některých jeho prací.<ref name="cr11" />