Broumovské stěny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava odkazu,související články značka: editace z Vizuálního editoru |
m linky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
Poslední strukturní plošinou Broumovských stěn je pískovcové [[plató]] mezi vrcholy '''[[Velká kupa|Velké kupy]] (708 m n. m. )''' a '''[[Koruna (Broumovské stěny)|Koruny]] (769 m n. m.)''' . Plošina výrazně vystupuje příkrými a vysokými srázy nad plochou [[Broumovská kotlina|Broumovskou kotlinu]], opět s pestrou pseudokrasovou modelací.
Členitá [[Geomorfologie|morfologie]] především okrajů těchto strukturních plošin podmiňuje i početný výskyt podzemních prostor jeskynního až propasťovitého charakteru.
Česká část [[Stolové hory|Stolových hor]], která je zařazena v NPR Broumovské stěny, se nachází jihovýchodně od [[Machovské sedlo|Machovského sedla]]. Geologicky a geomorfologicky je pokračováním Broumovských stěn. Polská část Stolových hor navazuje na Broumovské stěny a je součástí [[Národní parko Stolové hory|NP Stolové hory]]. Nejvyšším vrcholem polské části je [[Velká Hejšovina]].
Řádek 55:
== Historie ==
Nejzajímavější partie Broumovských stěn jsou zpřístupněné hustou sítí turistických značených cest a stezek, [[Soubor:Kaple Hvězda v Broumovských stěnách.jpg|náhled|left|Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě]] které umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupného terénu.
Četné vyhlídkové vrcholy ('''Hvězda, [[Supí koš]], Koruna, Božanovský Špičák''' a další) poskytují výhledy nejen na blízký skalní terén a další okolí Policka a Broumovska, ale i k dalekým obzorům s charakteristickou konturou hřebenů [[Krkonoše|Krkonoš]], [[Soví hory|Sovích hor]], [[Orlické hory|Orlických]] a [[Bystřické hory|Bystřických hor]] a přes polskou Kladskou kotlinu až po vzdálený [[Masiv Králického Sněžníku|Králický Sněžník]] a [[Jesenická oblast|Jeseníky]].
Nejvíce navštěvovanou partií Broumovských stěn je '''Hvězda (671 m n. m. )''', která je i velkou křižovatkou turistických cest. Přitažlivostí tohoto místa je nejen výhled do Broumovské kotliny s pohraničními horami v pozadí, ale také známá barokní kaple, postavená v letech 1732–33 podle plánů [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dientzenhofera]] a oblíbená turistická chata, postavená ve švýcarském slohu.
| |||