Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: uprava šablony.. hlavně to nepatří a nehodí se ke Kurtu Goedelovi
Řádek 15:
 
== Život ==
Narodil se [[28. duben|28.dubna]] [[1906]] jako druhé dítě Marianny a Rudolfa Gödelových v Brně, které bylo tou dobou součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Rodina mluvila [[Němčina|německy]] jako tehdy většina brněnských obyvatel {{zdroj?}}. Rudolf Gödel byl ředitelem v [[Textilní průmysl|textilní továrně]], na tuto pozici se vypracoval díky své píli a umu; patentoval několik vynálezů v oboru textilních strojů. Matka Marianne podporovala své syny Kurta a staršího Rudolfa v úctě ke vzdělání a intelektuálních zájmech. Také někteří příbuzní a brněnští předkové se aktivně podíleli na kulturním a obchodním životě města. Kurt Gödel navštěvoval v Brně evangelickou základní školu a druhé německé reálné gymnázium, které jej vybavilo velmi dobrými znalostmi nejen matematiky a fyziky, ale i příznačnou pečlivostí a duchem důkladnosti.
 
V roce [[1924]] nastoupil na [[Vídeňská univerzita|Univerzitu ve Vídni]], aby studoval fyziku. Přednášky matematiky P. Furtwanglera a atmosféra kolem Vídeňského kruhu jej přivedly k matematice a logice. [[Disertační práce|Disertační práci]], jejímž tématem byla úplnost predikátového počtu 1. řádu, úspěšně ukončil v roce 1929 pod vedením [[Hans Hahn|Hanse Hahna]]. V roce [[1931]] publikoval své slavné věty o neúplnosti a rok poté se stal soukromým docentem a působil na vídeňské univerzitě do roku [[1938]]. Ve třicátých letech několikrát navštívil [[Spojené státy americké|USA]], kde působil na Institutu pokročilých studií v [[Princeton]]u a přednášel také v New Yorku, Washingtonu aj. V roce [[1936]] se nervově zhroutil z vyčerpání a léčil se v Rakousku. Zhoršující politická situace schylující se ke 2. světové válce jej vyhnala z Evropy do Ameriky, kam natrvalo odjel s manželkou Adele rok po svatbě, v roce [[1940]]. Jako docent a později profesor na Institutu pokročilých studií v Princetonu se intenzivně věnoval filosofii a pod vlivem [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]], svého tamějšího blízkého přítele, i fyzice. V Princetonu zažil klidná léta: se ženou žili v ústraní a vedli nenáročný život v malém domku, který si koupili. Adele vedla domácnost a pečovala o manžela, kterému byla vždy oporou. Na rozdíl od Kurta často navštěvovala rodinu v Evropě, zatímco Kurtova maminka a bratr jezdili za ním do Ameriky. Společenské povinnosti a společenský život v Ústavu kladly na Kurta specifické nároky. Stal se legendou pro své objevy a vyhledávanou osobou, od níž se očekávaly další převratné výsledky. To nemělo dobrý vliv na plachého, uzavřeného a pečlivého až puntičkářského samotáře, kterým se postupně stal. Chatrné zdraví, které mu rodina připisovala, traumatizující zážitky z období nacismu i tlak na výkon člověka s pověstí génia se podepsaly na jeho psychosomatických potížích, které se stářím a odchodem vrstevníků a blízkých přátel prohlubovaly. Patologický strach z otravy jídlem zvláště v době, kdy byla jeho manželka dlouhodobě hospitalizovaná, uspíšil jeho smrt počátkem ledna [[1978]], kdy mu bylo 71 let.