Druh: Porovnání verzí

Označuje dvouslovným vědeckým<!--NIKOLI LATINSKÝM--> názvem (viz též [[Biologická nomenklatura|binominální nomenklatura]]), ke kterému bývá připojeno '''jméno autora názvu''' (tj. jméno toho, kdo jej poprvé pod tímto názvem popsal) a '''rok popisu''', např.:

Základní dělení definic druhu lze provést podle toho, jestli předpokládá nezávislost na taxonomovi (realistická definice), nebo naopak závislost na jeho rozhodnutí (nominalistická definice). Obě pojetí mají své výhody i nevýhody. Realistická definice lépe vystihuje stav v jednom čase, nominalistická umožňuje rozhodnout ve sporných případech ([[Prstencový druh|kruhový druh]]) a v případech, kdy je zahrnut faktor času a postupného vývoje.<ref>Jaroslav Flegr: Evoluční biologie ISBN 80-200-1270-2</ref>

Jedna z nejrozšířenějších definic praví, že druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou [[Rozmnožování|reprodukčně]] izolováni od jiných podobných skupin.{{Doplňte zdroj}} Tato definice má některé zásadní nevýhody, které v určitých konkrétních případech ztěžují či znemožňují nalézt shodu na rozlišení příbuzných organismů na druhy. Pomineme-li [[organismus|organismy]] nemající [[pohlavní rozmnožování]] ([[bakterie]], čistě [[apomixeApomixie|apomikticky]] se množící [[rostliny]]), u nichž takto koncipovaná definice postrádá smysl, vyskytují se problémy při odlišení druhů a poddruhů u organismů, jejichž reprodukční izolaci zajišťují „zvyky“ a „geografické umístění“. Zde se dá rozlišit přístup, který rozděluje druhy podle toho, zda se kříží v přírodě, či dle toho, zda (přinuceni k rozmnožování) spolu produkují plodné [[Potomek|potomstvo]]. Vyskytují se však i další kompromisní přístupy.

Další komplikací je tradiční snaha některých škol vylučovat vyšlechtěná domácí a hospodářská zvířata do samostatných druhů, ačkoliv jsou stále schopna křížení s divokými předky (viz např. [[Pes domácí|pes]]), který je ve smyslu předchozí definice poddruhem [[vlk obecný|vlka]], ale občas je, spíše tradičně, označován za samostatný druh. U uměle šlechtěných organismů se pak také objevují problémy ohledně „podobnosti“ jedinců. Jakkoliv je třeba přiznat, že [[srnčí pinč]] je stále do značné míry podobný [[Aljašský malamut|malamutovi]]ovi, tak je zase nutno připustit, že [[šakal]] se malamutovi minimálně při zběžném pohledu podobá víc, byť jde o jiný druh.

* [[Prstencový druh|Kruhový druh]]