Mechanické napětí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Tenzor napětí: Oprava překlepu.
m link
Řádek 2:
Jinak řečeno, napětí je míra vnitřního rozložení sil na jednotku plochy tělesa, způsobených vnějším [[síla|silovým zatížením]] (ať už pravými silami nebo reakčními silami danými [[okrajová podmínka|okrajovými podmínkami]]).
 
Pokud se pokusíme rukama natáhnout [[gumapryž|gumovou]] nit, musíme vyvinout sílu. Guma se prodlouží a její [[průřez]] se zmenší. Tvar gumové nitě se [[deformace|zdeformuje]]. Pokud bychom gumu v takovém stavu přestřihli, volné konce by se prudce daly do pohybu ve směru ve kterém jsme gumu předtím napjali. Znamená to, že uvnitř gumy musí existovat stav, který může vyvolat [[síla|silový účinek]] projevující se [[pohyb]]em. Tento stav se nazývá napětí.
 
'''Mechanické napětí''' je také název [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]], pomocí které je stav silového namáhání [[těleso (fyzika)|těles]] popisován.
Řádek 13:
* rovnoběžně s ní ve směru zbývajících dvou os.
 
Jednotlivé složky napětí mají stejnou [[Fyzikální jednotka|jednotku]] jako [[tlak]], kterou je v [[soustava SI|SI soustavě]] [[Pascal (jednotka)|pascal]] [Pa]. Označují se symboly podle směru působení na zkoumanou plochu uvnitř materiálu a příslušnými indexy os:
* '''''σ''''' pokud jde o ''kolmé (normálové) napětí'' – síla působí kolmo ke zkoumanému průřezu (právě toto se projevilo v popisovaném příkladu),
* '''''τ''''' pokud jde o ''tečné (tangenciální) napětí'' – síla působí rovnoběžné se zkoumaným průřezem.