Kalifornská zlatá horečka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
m wikifikace textu (přidání odkazu v rámci wiki) |
||
Řádek 5:
První, ke kterým se zpráva o Zlaté Horečce dostala, byli obyvatelé Oregonu, Havajských ostrovů a Latinské Ameriky. Tito lidé se také jako první začali hrnout do Kalifornie, a to koncem roku 1848. Z 300 tisíc jedinců, kteří do Kalifornie doputovali, dorazila přibližně polovina mořskou plavbou. Zbytek přišel z východu USA Kalifornskou stezkou a stezkou vedoucí podél řeky Gily. Lidé hledající zlato, nejčastěji nazývaní "forty-niners" ("devětačtyřicátníci", podle roku 1849, kdy se odehrála hlavní vlna zlaté horečky), se na svých cestách často potýkali s nedostatkem jídla a jiného majetku. Zatímco většina nově příchozích byla Amerického původu, horečka do Kalifornie přitáhla desetitisíce lidí z Latinské Ameriky, Evropy, Austrálie či Číny.
Zpočátku bylo zlata tolik, že se hrudky daly sbírat přímo ze země. Později se zlato začalo získávat i z řek a potoků, pomocí jednoduchých technik, jako např. [[Rýžování zlata|rýžování]]. Časem se vyvinuly další, sofistikovanější a technicky náročnější metody. Postupně se tak techniky stávaly dražšími a proto se zvýšil počet velkých firem v poměru k individuálním zlatokopům. Postupně se vytěžilo zlato v hodnotě desítek miliard dnešních dolarů, z čehož pochopitelně měli někteří lidé veliké zisky. Velká část zlatokopů se však musela vrátit domu bez jakýchkoli výrazných výdělků.
Důsledky zlaté horečky byly velmi výrazné. San Francisco se během let 1846 - 1852 přeměnilo z malé osady, kde žilo přibližně 200 obyvatel, na město s okolo 3600 obyvateli. Po celé Kalifornii se stavěly města, školy a kostely. V roce 1849 byla schválena státní ústava, byl vybrán guvernér a zákonodárný sbor a Kalifornie se roku 1850, v rámci Kompromisu roku 1850, oficiálně stala státem.
| |||