Fridrich II. Štaufský: Porovnání verzí

Fridrich Štaufský se snažil obnovit původní antické římské impérium a chtěl spojit Německo s Itálií a Sicilským královstvím. Obě snahy však skončily nezdarem a&nbsp;Sicílie se stala centralizovanou monarchií, v níž vládl panovník pověstný svým despotismem. Fridrichova náklonnost k [[islám]]ské kultuře a její znalost roku [[1229]] značně dopomohla ke znovuzískání [[Jeruzalém]]a diplomatickou cestou, se svými muslimskými protějšky si pravidelně korespondoval. Podporoval rozvoj umění a věd, založil v Neapoli univerzitu, jež měla vzdělávat nové státní úředníky – jde o první státní univerzitu, jež nebyla podřízena církvi. V roce [[1227]] se dostal do dlouhodobého sporu s církví, která jej nazývala [[Antikrist]]em, byl opakovaně [[exkomunikace|exkomunikován]].<ref name="Úsvit10-11">{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | odkaz na autora = Peter Kováč|titul=Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.|vydavatel=Petr Kováč - Ars Auro Prior| místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=10-11|isbn= 978-80-904298-2-6|poznámky = Dále jen ''Úsvit renesance''}}</ref> Tento spor pramenil z Fridrichova přesvědčení, že je univerzálním vládcem celého křesťanského světa, církevní hierarchie si však tento nárok osobovala rovněž. Fridrich se považoval být na zemi tím, čím je Bůh na nebesích.