Ropná rafinerie: Porovnání verzí

Surová ropa se obvykle už v místě těžby zbavuje například písku a vody a [[ropovod]]em nebo [[tanker]]em převáží do rafinerie, kde se nejprve zbavuje soli. Odsolování probíhá při teplotě 90 - 150 ºC a při dvoustupňovém odsolování se dosahuje účinnosti odsolení až 99 %.

Následuje vlastní destilace (atmosférická rektifikace) v kolonách až 50 m vysokých, kde teplota směrem vzhůru klesá, takže v různých výškách lze odebírat jednotlivé frakce. Ropa se s využitím odpadního tepla zahřívá na asi 400 °C a za atmosférického tlaku vhání do dolního konce kolony. Ten je zahřát tak, aby v něm lehčí frakce nemohly kondenzovat, a tak stoupají vzhůru. Na horním konci se odebírají plyny, o něco níže lehký benzin atd., kdežto na dně zůstávají nejtěžší složky.

V dalším se získané produkty zbavují síry, která by při dalším zpracování ničila užívané [[katalyzátor]]y a při spalování znečišťovala ovzduší. KNejčastěji tomuse k tomuto účelu využívá proces zvaný hydrogenační rafinace. Při odsíření se smíchají s vodíkem a zahřejí na asi 350 °C, kdy za přítomnosti kovových katalyzátorů [[vodík]] reaguje se sloučeninami síry, [[dusík]]u a [[kyslík]]u, takže vzniká [[Sulfan|sirovodík]], [[Amoniak|čpavek]] a voda. V dalších krocích se může například zvyšovat [[oktanové číslo]] (katalytický reforming, isomerizace, alkylování aj.), mohou se přidávat různá aditiva a podobně.

Při krakování těžkých složek vzniká velké množství sirovodíku, který se smíchá se vzduchem a v reaktoru proměňuje na síru a vodu. Síra se následně dále využívá v chemickém průmyslu.