Franta Anýž: Porovnání verzí

Narodil se v [[Nová Ves|Nové Vsi]] u Rokycan jako nejstarší z osmi dětí hutníka Františka Anýže a jeho manželky Benigny, rozené Ćerné. Pokřtěn byl na faře ve Svaté Dobrotivé (dnes místní část[[Zaječov]]a)<ref>Archiv hl.m. Prahy, Soupis domovských příslušníků města Prahy z let 1830-1918</ref>. Vyučil se modelérem, formířem a cizelérem železné litiny v železárnách v [[Komárov]]ě u Hořovic. Pro své nadání byl doporučen ke studiu na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Umělecko-průmyslové škole]] v [[Praha|Praze]], kde studoval v letech [[1892]]—[[1899]], nejdříve v ateliéru profesora [[Celda Klouček|Celdy Kloučka]], Antona Helméssena, Emanuela Kautsche, a dále dekorativních předmětů z kovu u [[Emanuel Novák|Emanuela Nováka]].

Na studijní cestě po Německu a Francii navštívil zejména Norimberk, Mnichov a Světovou výstavu v [[Paříž]]i. Roku 1901 se oženil s Pavlínou Schnirchovou, neteří sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], která přinesla věnem do podnikání zásadní finanční obnos a podílela na také na výtvarných návrzích výrobků, zejména osvětlovadel. V letech 1896 - 1900 Anýž bydlel v [[Rokycany|Rokycanech]], kde vedl svou dílnu a při odlévání spolupracoval s železárnou v Komárově. V roce 1902 se spolužákem [[Prokop Nováček|Prokopem Nováčkem]] založil nový závod na výrobu odlévaných a tepaných kovových předmětů v Praze. Roku 1910 zakoupil pozemek pro svou samostatnou továrnu v Praze - Holešovicích v ulici U Průhonu 34. Vystavěl halu se slévárnou, dílnami, výrobnu osvětlovadel, ražebnu medailí, plaket a odnaků. Roku 1912 přistavěl rodinný dům. Měl dva syny, starší ing. Jaroslav Anýž (*1902) pracoval v otcově podniku, mladší František (*1903) zprvu také.

Továrna a její závody byly po 2.světové válce znárodněny, provozovny [[Zukov]] a [[Napako]] byly v provozu až do 70.let 20.století.

=== drobné formáty ===

[[Kategorie:ÚmrtíZemřelí na nemoci soustavy žláz s vnitřní sekrecí]]