Verze z 4. 5. 2015, 21:53 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy, odstranění nadbytečných a duplicitních prolinků ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2015, 00:27 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí v souvislosti s porodem za Zemřelí v souvislosti s porodem; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 48: Až do roku 1370 vládla v Polsku dynastie Piastovců. Jejich poslední král [[Kazimír III.]] (syn Vladislava I. Lokýtka) nezanechal legitimního syna. Měl sice vnuka, ale toho pro jeho mládí nepovažoval za schopného vlády. Prohlásil tedy za následníky svou sestru Alžbětou Polskou a jejího syna Ludvíka I. Velikého. Ludvík byl sice korunován, ale faktickou moc si podržela Alžběta až do své smrti v roce 1380. Ludvík zemřel krátce po ní v roce 1382 a uherský trůn zdědila nejstarší dcera Marie, i když regentkou se stala její matka Eliška Bosenská. [[Malopolsko\|Malopolská]] šlechta, která byla faktickým vládcem Polska, nechtěla pokračovat v personální unii s Uherskem a nechtěla ani akceptovat Mariina snoubence Zikmunda Lucemburského jako regenta. Vybrala si proto jako novou polskou královnu Mariinu mladší sestru Hedviku. Po dvou letech sporů s regentkou Eliškou Bosenskou a po občanské válce ve [[Velkopolsko\|Velkopolsku]] (1383) byla Hedvika ve věku deseti let v Krakově korunována jako ''Hedwig Rex Poloniae'' (Hedvika, polský král) a nikoliv ''Regina Poloniae'' (královna), aby se zdůraznilo, že je vládcem ze svého vlastního práva a nikoliv jen jako něčí snoubenka. Krátce po Hedvičině korunovaci se vynořili další uchazeči o sňatek a do Krakova přijel Hedvičin snoubenec Vilém Habsburský s požadavkem naplnění předchozích dohod. To se mu však nepodařilo. Z Krakova byl vypuzen a Hedvika sama zasnoubení zrušila. Vilém si později vzal Hedvičinu sestřenici [[Jana II. Neapolská\|Janu II. Neapolskou]]. V roce 1385 došlo k personálnímu spojení Polska a Litvy. Litva byla v té době poslední pohanskou zemí v Evropě. Litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello\|Jogaila]] (polsky Jagiełło) přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu 1385 se rovněž konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále jako Vladislav II. Jagello. Řádek 60: Od okamžiku smrti byla Hedvika považována za svatou a vyprávějí se četné legendy o zázracích, které mají tuto svatost potvrdit. Jednou z nejznámějších je např. legenda o Hedvičině kříži. Hedvika se často modlila před velkým černým křížem, který dodnes visí v severní lodi katedrály Wawel. Traduje se, že [[Kristus]] visící na tomto kříži k ní často promlouval. <ref>http://sodalicja.org/ikonografia/s_03.jpg</ref> Jinou legendou je legenda o Hedvičině stopě. Hedvika údajně navštívila kameníka, který ji prosil o pomoc a věnovala mu drahokam ze svého střevíce. Když odešla zpozoroval překvapený kameník hluboký otisk její boty na sádrové podlaze, ačkoli šlo o sádru již dávno zatvrdlou. I tento otisk je v Krakově dodnes uchováván. Hrob svaté Hedviky byl několikrát otevřen. V roce 1887 podle v hrobě nalezené kostry vytvořil [[Jan Matejko]] portrét královny uvedený v záhlaví tohoto článku. Naposledy byl otevřen v roce 1949, aby mohly být ostatky královny přeneseny do nového sarkofágu, který z bílého mramoru vytvořil polský sochař a řezbář [[Antoni Madeyski]]. Přes všeobecnou úctu, které se královně Hedvice dostávalo a přesto, že papež [[Jan Pavel II.]] se modlil u jejího hrobu již v roce 1979, byla blahoslavena teprve 8. srpna 1986. Svatořečena byla papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě v Krakově 8. června 1997. Bývá zobrazována jako světlovlasá, vysoká kráska s modrýma očima. == Odkazy == Řádek 88: [[Kategorie:Narození v Budapešti]] [[Kategorie:Úmrtí v Krakově]] [[Kategorie:~~Úmrtí~~Zemřelí v souvislosti s porodem]] [[Kategorie:Pohřbení na Wawelu]] [[Kategorie:Ženy]]

Hedvika z Anjou: Porovnání verzí