Wikipedie

Celjští: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobné úpravy
Řádek 26:
Liutpold a Ulrich pojali za manželky příslušnice korutanského rodu Vovbršských (Heunburg). A&nbsp;tak, když rod Vovbršských v&nbsp;roce 1322 vymřel, Friderikovi připadla jejich rozsáhlá panství ve [[Štýrské vévodství|Štýrsku]] a mezi nimi i&nbsp;[[Celje]].<ref name="EJ-2-34951" /> 16. dubna 1341 pak císař [[Ludvík IV. Bavor]] leníkům Habsburků – pánům ze Žovneku – udělil titul hrabat z&nbsp;Celje.<ref name="NE24" />
 
Friderikův syn Heřman pojal kolem roku 1360 za manželku dceru bosenského [[bán]]a [[StjepanStěpán II. Kotromanić|StjepanaŠtěpána II. Kotromaniće]] a sestru [[Alžběta Bosenská|Alžběty Bosenské]] – Kateřinu, Friderikův vnuk Viljem měl za ženu dceru polského krále [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra III. Velikého]] Annu.<ref name="EJ-2-34951" />
 
Mimořádný vzestup Celjských nastal za [[Heřman II. Celjský|Heřmana II.]], jenž nejen pokračoval v&nbsp;promyšlené sňatkové politice – a propojil tak rod se severoštýrskými Schwarzenbergy či chorvatskými [[Frankopani|Frankopany]] – ale zásadní bylo především jeho spojenectví se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]], kterého v&nbsp;roce 1396 zachránil po [[Bitva u Nikopole|bitvě u&nbsp;Nikopole]] před tureckým zajetím i&nbsp;utopením v&nbsp;[[Dunaj]]i.<ref name="hlaslo26" /><ref name="EJ-2-34951" /> Vazba mezi [[Lucemburkové|Lucemburky]] a Celjskými vytlačila Habsburky, a ohrozila tak jejich dominanci v&nbsp;prostoru. Vliv Celjských se rozšířil do Chorvatska a sám Zikmund si vzal za ženu Hermanovu dceru Barboru. Po vymření Ortenburských získali Celjští v&nbsp;roce 1418 na základě vzájemných úmluv i&nbsp;jejich panství v&nbsp;[[Korutany|Korutanech]] a [[Kraňsko|Kraňsku]]. Kvůli [[Osmanská říše|Turkům]] zůstal nenaplněn závazek bosenského krále [[Tvrtko II.|Tvrtka II. ]] z&nbsp;roku 1427, že vláda nad [[Bosna (historická země)|Bosnou]] připadne Celjským, pokud zemře Tvrtko bez legitimních potomků.<ref name="EJ-2-34951" />
 
V&nbsp;roce 1436 udělil císař Zikmund FriderikoviFridrichovi a jeho potomkům titul říšských knížat.<ref name="hlaslo26" /> Současně jim daroval hrabství Celje, Ortenburg a Sternberg jako císařské [[Léno|feudum]] a udělil jim [[horní regál]] a právo ražby vlastních mincí.<ref name="EJ-2-34951" /> Celjští a jejich državy se vymanili z&nbsp;lenní závislosti na Habsburcích. Habsburkové se růstem moci Celjských cítili ohroženi a především byli celjskými panstvími odříznuti od [[Jaderské moře|Jadranu]]. Vzájemné boje skončily v&nbsp;roce 1443 smírem, v&nbsp;němž se rody dohodli na vzájemném dědictví v&nbsp;případě vymření jednoho z&nbsp;rodů po meči.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = et al. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | strany = 105 | isbn = 978-80-7106-375-9 | poznámka = [dále jen Šesták (2009)]}}</ref>
 
[[Ulrich II. Celjský|Ulrich II. ]] byl roku 1437 ustaven Zikmundem do funkce vrchního hejtmana [[České království|Království českého]].<ref name="hlaslo157" /> Stejný Ulrich, mj. synovec [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], byl právě Ladislavem jmenován hlavním kapitánem uherských vojsk ve výpravě proti Osmanům, přičemž na funkci po otci [[János Hunyadi|Jánosi Hunyadim]] činil nárok jeho syn [[László Hunyadi|Lászlo]]. Následně [[Đorđe Branković]], Ulrichův příbuzný, zabil Hunyadiho švagra Szilágiho.<ref>Šesták (2009). s. 88.</ref> Spor vyvrcholil 9. listopadu 1456 v&nbsp;[[Bělehrad]]ě, kde nechal Lászlo Hunyadi Ulricha zavraždit.<ref>Narodna enciklopedija (1928). s. 370</ref> Tím vymřel rod Celjských po meči a v&nbsp;souladu se smlouvou z&nbsp;roku 1443 připadla jejich panství Habsburkům.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Celjští“