Manětín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
| infoaktual = 2015, akt. obyv
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Náhrada dle ŽOPP Z 16. 5. 2015
Řádek 59:
V roce [[1809]] byl u zámku založen [[anglický park]]. Od roku [[1830]] sílily protesty proti robotě. Po jejím zrušení, v roce [[1850]], vzniká nový [[soudní okres]] Manětín. V roce [[1857]] byla vystavěna silnice do [[Žlutice|Žlutic]], současně byla projektována i železniční trať Plzeň – [[Žlutice]] – Karlovy Vary. V roce [[1869]] byla zahájena činnost [[Sbor dobrovolných hasičů|SDH]]. V 70. letech 19. století pokračuje výstavba silnic – na [[Nečtiny]], [[Dolní Bělá|Dolní Bělou]] a do [[Kaznějov]]a, později do [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotic]] a do [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejna nad Střelou]].
[[Soubor:Manetin socha.jpg|thumb|Jedna ze soch zdobících manětínské náměstí.]]
Po vzniku samostatné [[Československá republikaČeskoslovensko|ČSR]] v roce [[1918]] vyvěsila většina občanů města české prapory, pouze na zámku visel černo-žlutý prapor, který byl následovně místními Čechy odstraněn. Manětín byl jedním z posledních měst v oblasti s převládajícím českým obyvatelstvem – byl obklopen německými obcemi (Rabštejn nad Střelou, [[Pšov]], [[Bezvěrov]]). Při sčítání lidu [[1921]] bylo napočítáno 1 017 Čechů a 242 Němců, tj. podíl Čechů 80 %.
 
V roce [[1923]] definitivně padly veškeré plány o výstavbě lokální železniční tratě z Plzně do Manětína. [[Železniční zastávka]] Manětín vznikla na [[Železniční trať Plzeň - Žatec|trati Plzeň – Žatec]] někdy ve 30. letech, ale byla vzdálena 10 km od obce. Později byla přejmenována na „Mladotice – zastávka“. 15. srpna [[1924]] byla zahájena pravidelná autobusová doprava mezi Plzní a Manětínem. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]], 30. září 1938, se stal Manětín poslední českou obcí v okolí, která nebyla přičleněna k [[Nacistické Německo|Říši]].