Souhvězdí Delfína: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava, rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění, úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
'''Delfín''' je [[souhvězdí]] poblíž [[Nebeský rovník|nebeského rovníku]]. Název je z latinského výrazu pro delfína. Jedná se o jedno z menších konstelací, seřazených podle velikosti je na 69. místě. Připomíná památku delfína, který zachránil velkého zpěváka Ariona, když ho vyhodili zrádci z lodě do moře, na které se plavil domů. Jakmile ve stáří delfín zahynul, byl umístěn na oblohu.
==
Podle řeceké legendy souhvězdí představuje delfína, který zachránil život řeckému básnikovi Arionovi z ostrova Lesbos (7. století př. n. l.), když byl hozen přes palubu. Arion byl věhlasný dvorní básník a pěvec korintského panovníka Periandera. Arión nahromadil díky své hře a zpěvu bohatsví během svých cest po Sicílii a Itálii. Cesta domů z Terantu se však díky tomu vyhrotila, námořníci mu vyhrožovali smrtí a tak Arion požádal, aby mu bylo splněno poslední přání - zazpívat žalozpěv. Námořníci mu to dovolili, ale když jej poté svrhli do moře Arión neutonul — tonoucího pěvce zachránil delfín, přilákaný jeho krásným zpěvem. Delfín Ariona zanesl na svém hřbetě až k řeckému pobřeží, aby tak se mohl vrátit na Periadrův palác. Pro připomenutí této události byl delfín bohy za odměnu povznesen na oblohu.▼
Souhvězdí Delfína najdeme snadno, jeho nápadný obrazec se nachází v blízkosti letního trojúhelníku poblíž Altaira, na východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru souhvězdí Orla. Je ohraničené (po směru hodinových ručiček od severu) souhvězdími Lištička, Šíp, Orel, Vodnář, Koníček a Pegas. Lidé často souhvězdí mylně považují na Malý vůz. Ten je však mnohem větší a nápadnější, navíc se nachází v úplně jiné části oblohy. Někteří nezkušení pozorovatelé si zase pletou Delfína, díky své podobnosti s otevřenou hvězdokupou (hvězdy však spolu hvězdokupu netvoří), s Plejádami, oproti nimž je naopak Delfín mnohem větší. Čtyřúhelník nejjasnějších hvězd (od 3,5<sup>m</sup> do 4,5<sup>m</sup>) Alfa, Beta, Gamma a Delta Deplhini svým tvarem připomíná diamant. V anglicky mluvících zemích tomuto asterismu říkají též Jobova truhla. K obrazci se na hvězdu Delta napojují další hvězdy jako takový malý "chvostík".▼
Další příběh souhvězdí je spojen s Poseidonem, bohem moře. Zeus, Hades a Poseidon založili po porážce Titánů svá království. Poseidonovi náležely oceány. Poté, co si vybudoval palác, začal hledat ženu. Přemýšlel nad padesáti mořskými nymfami - [[Néreovny|Néreovnami]]. Dvořil se Amfritríté, ale ta ho odmítla a uprchla do hory Atlas. Poslové se ji snažili přesvědčit, ale vrátili se s nepořízenou. Nakonec Poseidon vyslal delfína. [[Amfitríta|Amfitríté]] pod vemlouvavými řečmi delfína svolila a tak se, přestože to rozhodně neměla v úmyslu, vrátila zpět do moře, stala se Poseidonovou manželkou a porodila mu spoustu dětí. Poseidon delfína z vděčnosti zvěčnil na noční oblohu.▼
Díky svému umístění je možné toto souhvězdí pozorovat skoro po celý rok téměř z jakéhokoli místa na zeměkouli (vyjma podstatné části Antarktidy). U nás je nejlépe viditelné v letních měsících (maximum je konec července/začátek srpna kolem půlnoci, kdy vystoupí cca 55 stupňů nad jižní obzor), celkově pak, byť třeba alespoň částečně, od května do ledna.▼
V "mytologii" Johna Parandowského je delfín průvodcem Poseidonovou podmořskou říší.▼
Obsahuje přibližně 30 hvězd jasnějších než 6<sup>m</sup>, kvůli odloučenosti od roviny Mléčné dráhy je však poměrně chudé na emisní mlhoviny a otevřené hvězdokupy. Naproti tomu je relativně bohaté na planetární mlhoviny, kulové hvězdokupy a lze v něm pozorovat i pár galaxií.▼
==
[[File:Sidney Hall, Delphinus, Sagitta, Aquila, and Antinous, 1825.jpg|left|thumb|Delfín je zobrazen na levé straně tohoto výňatku z londýnského atlasu Urania's Mirror (1825).]]
Toto souhvězdí je známé již od starověku a váže se na něj několik legend. Bylo jedním ze 48 souhvězdí zaznamenaném ve 2. století astronomem Ptolemaiem v jeho díle Almagest a udrželo se i mezi 88 moderními souhvězdí uznanými Mezinárodní astronomickou unií. Hranice souhvězdí určil v roce 1930 Eugène Delporte jako 14stranný mnohoúhelník.
Alpha a Beta Dolphini se pyšní neobvyklými jmény: Sualocin a Rotanev. Pokud si přečtete jejich názvy pozpátky, dostanete "Nicolaus Venator" (volně přeloženo jako Nicholas Hunter), což je latinská verze jména italiského astronoma Nicollo Cacciatorego (1780 - 1841). Asistoval Giuseppe Piazzimu, ředili observatoři v Palermu na Sicílii, objeviteli první planetky vůbec (nyní
==Charakteristika==
▲Podle řeceké legendy souhvězdí představuje delfína, který zachránil život řeckému básnikovi Arionovi z ostrova Lesbos (7. století př. n. l.), když byl hozen přes palubu. Arion byl věhlasný dvorní básník a pěvec korintského panovníka Periandera. Arión nahromadil díky své hře a zpěvu bohatsví během svých cest po Sicílii a Itálii. Cesta domů z Terantu se však díky tomu vyhrotila, námořníci mu vyhrožovali smrtí a tak Arion požádal, aby mu bylo splněno poslední přání - zazpívat žalozpěv. Námořníci mu to dovolili, ale když jej poté svrhli do moře Arión neutonul — tonoucího pěvce zachránil delfín, přilákaný jeho krásným zpěvem. Delfín Ariona zanesl na svém hřbetě až k řeckému pobřeží, aby tak se mohl vrátit na Periadrův palác. Pro připomenutí této události byl delfín bohy za odměnu povznesen na oblohu.
▲Souhvězdí Delfína najdeme snadno, jeho nápadný obrazec podobný papírovému drakovi se nachází v blízkosti letního trojúhelníku poblíž Altaira, na východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru souhvězdí Orla. Je ohraničené (po směru hodinových ručiček od severu) souhvězdími Lištička, Šíp, Orel, Vodnář, Koníček a Pegas. Lidé často souhvězdí mylně považují na Malý vůz. Ten je však mnohem větší a nápadnější, navíc se nachází v úplně jiné části oblohy. Někteří nezkušení pozorovatelé si zase pletou Delfína, díky své podobnosti s otevřenou hvězdokupou (hvězdy však spolu hvězdokupu netvoří), s Plejádami, oproti nimž je naopak Delfín mnohem větší. Čtyřúhelník nejjasnějších hvězd (od 3,5<sup>m</sup> do 4,5<sup>m</sup>) Alfa, Beta, Gamma a Delta Deplhini svým tvarem připomíná diamant. V anglicky mluvících zemích tomuto asterismu říkají též Jobova truhla. K obrazci se na hvězdu Delta napojují další hvězdy jako takový malý "chvostík".
▲Další příběh souhvězdí je spojen s Poseidonem, bohem moře. Zeus, Hades a Poseidon založili po porážce Titánů svá království. Poseidonovi náležely oceány. Poté, co si vybudoval palác, začal hledat ženu. Přemýšlel nad padesáti mořskými nymfami - [[Néreovny|Néreovnami]]. Dvořil se Amfritríté, ale ta ho odmítla a uprchla do hory Atlas. Poslové se ji snažili přesvědčit, ale vrátili se s nepořízenou. Nakonec Poseidon vyslal delfína. [[Amfitríta|Amfitríté]] pod vemlouvavými řečmi delfína svolila a tak se, přestože to rozhodně neměla v úmyslu, vrátila zpět do moře, stala se Poseidonovou manželkou a porodila mu spoustu dětí. Poseidon delfína z vděčnosti zvěčnil na noční oblohu.
▲Díky svému umístění je možné toto souhvězdí pozorovat skoro po celý rok téměř z jakéhokoli místa na zeměkouli (vyjma podstatné části Antarktidy). U nás je nejlépe viditelné v letních měsících (maximum je konec července/začátek srpna kolem půlnoci, kdy vystoupí cca 55 stupňů nad jižní obzor), celkově pak, byť třeba alespoň částečně, od května do ledna.
▲V "mytologii" Johna Parandowského je delfín průvodcem Poseidonovou podmořskou říší.
▲Obsahuje přibližně 30 hvězd jasnějších než 6<sup>m.</sup>
== Objekty v Delfínovi ==
Ačkoli je Delfín malé souhvězdí, lze v něm najít několik zajímavých objektů:▼
* pozoruhodná Kulová hvězdokupa NGC 6934 - malá, matná, až 20cm dalekohledem je možné rozlišit jednotlivé hvězdy. Nachází se jižně něco přes dva stupně od epsilon Del. Od nás je vzdálená 42 000 světelných let, jasnost je 8,9m.▼
* kulová hvězdokupa NGC 7006 je jedním z nejvíce vzdálených shluků Mléčné dráhy. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 185 000 světelných let od nás, téměř tak daleko je i střed Galaxie. Aby se jevila jako malá matná skvrna, je potřeba alespoň 15centimetrový dalekohled. Jasnost je 10,6m.▼
* NGC 6891 je malá světlá planetární mlhovina s modrým odstínem, sotva postřehnutelná v 10centimetrovém dalekohledu, ale dobře viditelná ve 20centimetrovém. Jasnost je 10,5m.▼
* Malý klenot, NGC 6905, též známý jako Modrý záblesk, se je planetární mlhovina, která se jeví ve 20palcovém dalekohledu jako oválná světle modrá oblast se zubatými okraji. Objevil ji roku 1782 William Herschel.▼
=== Významné hvězdy ===
Více viz v Seznamu hvězd v souhvězdí Delfína.
* Beta Delphini, též Rotanev, je nejjasnější hvězda souhvězdí. Jedná se o dvojhvězdu složenou ze sousedících podobrů třídy F, vzájemně se obíhajících s periodou 26,6 let. Nacházejí se ve vzdálenosti 97 světelných let od Země. Jedna z hvězd je osm a druhá osmnáckrát jasnější než Slunce. Jasnost je 4,0 m.
* Alfa Delphini, též Sualocin, je soustava sedmi hvězd - modrobílé složky hlavní posloupnosti A a B jsou vzájemně propojeny fyzicky, zatímco B, C, D, E a F se nachází pouze jejich v bezprostřední blízkosti a nijak fyzicky spolu spojeny nejsou. Sulaocin dále tvoří s 81" vzdáleným průvodcem optickou dvojhvězdu. Nacházejí se 291 světelných let od nás. Jasnost je 3,8 m.
Řádek 60 ⟶ 54:
* EU Delphini - také červená polopravidelná proměnná hvězda, s periodou cca 60 dní (typ R CrB)
* V blízkosti posledních dvou se nachází hvězda HR Delphini s názvem Nova Delphini, která v roce 1967 vzplanula natolik, že ji bylo možno vidět pouhým okem.
* Hvězda ró Aql v roce 1992 překročila hranici souhvězdí Orla a nyní náleží Delfínu. Vlastní pohyb jí umožňuje pohybovat se rychlostí průměru disku Měsíce za něco přes tisíl let.▼
===
▲Ačkoli je Delfín malé souhvězdí, lze v něm najít několik zajímavých objektů:
▲* pozoruhodná Kulová hvězdokupa NGC 6934 - malá, matná, až 20cm dalekohledem je možné rozlišit jednotlivé hvězdy. Nachází se jižně něco přes dva stupně od epsilon Del. Od nás je vzdálená 42 000 světelných let, jasnost je 8,9m.
▲Alpha a Beta Dolphini se pyšní neobvyklými jmény: Sualocin a Rotanev. Pokud si přečtete jejich názvy pozpátky, dostanete "Nicolaus Venator" (volně přeloženo jako Nicholas Hunter), což je latinská verze jména italiského astronoma Nicollo Cacciatorego (1780 - 1841). Asistoval Giuseppe Piazzimu, ředili observatoři v Palermu na Sicílii, objeviteli první planetky vůbec (nyní plutiodu) - Ceres. Cacciatora se vzepřel konvencím a tajně takto tyto dvě hvězdy pojmenoval ve svém katalogu hvězd Palermo, vydaném roku 1841. Nikdo si této revolty dlouho nevšimnul, byla zjištěna až později britským astronomem Thomasem Webbem, mnoho let po tom, co byly názvy zmíněných hvězd již oficiálně uznány.
▲* kulová hvězdokupa NGC 7006 je jedním z nejvíce vzdálených shluků Mléčné dráhy. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 185 000 světelných let od nás, téměř tak daleko je i střed Galaxie. Aby se jevila jako malá matná skvrna, je potřeba alespoň 15centimetrový dalekohled. Jasnost je 10,6m.
▲* NGC 6891 je malá světlá planetární mlhovina s modrým odstínem, sotva postřehnutelná v 10centimetrovém dalekohledu, ale dobře viditelná ve 20centimetrovém. Jasnost je 10,5m.
▲* Malý klenot, NGC 6905, též známý jako Modrý záblesk, se je planetární mlhovina, která se jeví ve 20palcovém dalekohledu jako oválná světle modrá oblast se zubatými okraji. Objevil ji roku 1782 William Herschel.
== Zajímavosti ==
▲Hvězda ró Aql v roce 1992 překročila hranici souhvězdí Orla a nyní náleží Delfínu. Vlastní pohyb jí umožňuje pohybovat se rychlostí průměru disku Měsíce za něco přes tisíl let.
14. srpna 2013 amatérský japonský astronom Koichi Itagaki zaregistroval neznámou hvězdu v souhvězdí o jasu 6,8 m. Spektroskopická pozorování ukázala, že máme co dočinění s klasickou hvězdou v počáteční fázi výbuchu. Hvězda o dva dny později dosáhla maximálního jasu 4,4 m. Tímto se zapsala na seznam 30 nejjasnějších nov v historii moderní astronomie.
== Galerie ==
| |||