Souhvězdí Severní koruny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
commons atd
doplnění
Řádek 44:
 
Pomocí analýzy radiální rychlosti hvězdy [[Ró Coronae Borealis]] byl v roce 1997 ohlášen objev planety o hmotnosti Jupitera. Hvězda je dvojčetem Slunce na nachází se ve vzdálenosti 57 světelných let. Přesnější analýza dat ze satelitu [[Hipparcos]] ukázala, že průvodce je 100 a 200 krát hmotnější než Jupiter. Možné stabilní dráhy planet v [[obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] byly vypočteny u dvojhvězdy [[Eta Coronae Borealis]], která se skládá ze dvou žlutých hvězd hlavní posloupnosti hvězd spektrálního typu G1V a G3V, tj. mají podobnou hmotnost a spektrum jako Slunce. Žádná planeta nebyla nalezena, ale v roce 2001 byl objeven [[hnědý trpaslík]], přibližně 63 krát hmotnější než Jupiter se spektrálního typu L8, který obíhá dvojici hvězd ve vzdálenosti 3640 AU.
 
=== Objekty hlubokého vesmíru ===
Severní koruna obsahuje několik galaxiích pozorovatelných amatérským dalekohledem. NGC 6085 a 6086 jsou slabé spirální resp. eliptické galaxie ležící dostatečně blízko u sebe, takže je lze pozorovat ve stejném zorném poli dalekohledu. Kupa galaxií Abell 2142 je obrovský (o průměru šest milionů světelných let) zdroj rentgenového záření. Jedná se výsledek stále pokračujícího spojení dvou kup galaxií. Má rudý posuv 0,0909, což znamená, že se od nás pohybuje rychlostí 27 250 km/s, a zdánlivou velikost 16,0. Je od nás asi 1,2 miliardy světelných let (320 Mpc) daleko. Další kupou v souhvězdí je RX J1532.0+3021 vzdálená přibližně 3,9 miliardy světelných let od Země. Ve středu této kupy je velká eliptická galaxie obsahující supermasivní černou díru. Abell 2065 je vysoce koncentrovaná kupa galaxií, čítající více než 400 členů, z nichž nejjasnější má zdánlivou velikosti 16. Leží více než jednu miliardu světelných let od nás. Abell 2065 dále spolu s Abell 2061, Abell 2067, Abell 2079, Abell 2089 a Abell 2092 tvoří ještě mnohem rozsáhlejší Nadkupu galaxií v Severní koruně. Další kupa galaxií, Abell 2162, je zase členem Nadkupy galaxií v Herkulovi.
 
== Mytologie ==
V řecké mytologii je Severní koruna spojena s legendou o Theseovi a Minotaurovi. Obecně se považuje za korunu, kterou Dionýsos dal Ariadně, Minosovy dceři z Kréty, poté, co byla opuštěna athénským princem Theseem. Dionýsos následně po svém sňatku s ní přenesl korunu do nebes jako připomínku této svatby. V alternativní verzi má omámený Dionýsos dát korunu Ariadně, která ji poté na oplátku dá Theseovi za to, že na Krétě zabije Minotaura.
 
Lidé Skidi, jedni z domorodých Američanů, viděli ve hvězdách Severní koruny radu, jejichž náčelníkem byl Polaris. Indiáni Mi'kmaq z východní Kanady si souhvězdí představovali jako jámu nebeského medvěda, ''Mskegwǒm.''
 
Polynéské národy částo Severní korunu uctívaly, lidé z Tuamotu ji pojmenovali jako ''Na Kaua-ki-tokerau'' a pravděpodobně i jako ''Te Hetu''. Souhvězdí bylo zřejmě na Havaji nazýváno ''Kaua-mea'', na Novém Zélendu ''Rangawhenua'' a na Cookových ostrovech v atolu Pokapuka ''Te Wale-o-Awitu''. Její jméno u obyvatelů na ostrově Tongo je dosud nejisté; jednalo se buď o ''Ao-o-Uvea'', nebo o ''Kau-kupenga''.
 
V astronomii australských aboroginců je kvůli svému tvaru souhvězdí nazýváno ''womera'' (v překladu "bumerang"). Lidé z kmene Wailwun, obývající severozápadní část Nového Jižní Walesu, říkají Severní koruně ''mullion wollai'', v předkladu "orlí hnízdo". Hvězdy Altair a Vega - obě zvané ''mullion'' - je podle nich dvojice orlů, která hnízdo doprovází.
 
== Moderní odkazy ==
Souhvězdí Severní koruny je změnína v povídce Hypnos, zveřejněné v roce 1923, od H. P. Lovercafta. Finská kapela Cadacross vydala v roce 2002 album s názvem Corona Borealis.
 
== Externí odkazy ==