Vatikánské zahrady: Porovnání verzí

[[Soubor:Vatikanische Gaerten Museen Rom.jpg|thumbnáhled|380px|rightvpravo|Vatikánské zahrady ze střechy chrámu sv. Petra]]

Zahrady jsou na severu, jihu i na západě vymezeny [[Vatikánské hradby|hradbami Vatikánu]]. Na východě je ohraničuje [[bazilika sv.svatého Petra]] a [[Vatikánská muzea]]. Je zde možno nalézt parkový lesní porost ve stylu anglické zahrady, ale i pečlivě udržované, geometricky uspořádané záhony. Jedná se o jedinečnou oázu zeleně v centru [[Řím]]a. O celý komplex pečuje zhruba třicet zaměstnanců.

[[Soubor:Citta del Vaticano.svg|thumbnáhled|200px|rightvpravo|Mapa Vatikánu včetně Vatikánských zahrad]]

Hlavní etapa budování Vatikánských zahrad spadá do období [[renesance]] až [[baroko|baroka]] v [[16. století|16.]] -– [[17. století]], kdy zde působili například [[Pirro Ligorio]] ([[1510]] -– [[1583]]), [[Antonio Tempesta]] ([[1555]] – [[1630]]), [[Giovanni Maggi]] ([[1566]] -– [[1618]]) či [[Giambattista Falda]] ([[1648]] – [[1678]]). Na počátku 16. století byl nerovný terén rozčleněn do teras, propojených schody, a to podle návrhu [[Donato Bramante]] ([[1444]] – [[1514]]). Kromě různě uspořádaných zelených ploch byl prostor postupně oživen také různými stavbami, fontánami či obrazy a sochami.

[[Lev XIII.]] ([[1810]] – [[1903]]) oživil zahradu daňky, gazelami a jeleny dovezenými z Afriky. [[Pius XI.]] ([[1857]] – [[1939]]), který se po parku pohyboval v automobilu, nechal veškeré cesty vyasfaltovat. V době jeho pontifikátu, přesněji po roce [[1929]], vyrostly v zahradách i různé stavby, potřebné pro chod nově uznaného městského státu Vatikán -– sídlo vlády, nádraží a podobně. V roce [[1930]] také inženýr [[Franco Ratti]] vybudoval poblíž dnešního heliportu obří podzemní rezervoár o obsahu 8 milionů litrů, který zásobuje zahrady vodou. Slouží k zavlažování, zásobování fontán i pro případné hašení požáru. Voda je do něj přiváděna z nedalekého jezera [[Bracciano]].

[[Soubor:Vatikanische-Gaerten.jpg|thumbnáhled|200px|rightvpravo|Vatikánské zahrady ze střechy chrámu sv. Petra]]

Zahrady obývají běžné i vzácnější druhy ptáků, žáby a užovky. Typická je kolonie zelených papoušků – [[mníšek šedý|mníšků]] (''Myopsitta monachus''). Vyskytují se tu také veverky, kuny či ježci. Žádná zvířata zde však nejsou cíleně chována.

Mezi množstvím vegetace jsou rozmístěny nejrůznější stavby i drobnější umělecká díla, datovaná od [[9. století]] do současnosti. V prostoru zahrad se nachází i několik důležitých státních budov, jako například [[Radio Vatikán|Vatikánské rádio]], [[Železniční doprava ve Vatikánu|nádraží]] či [[Vatikánské sídlo vlády|sídlo vlády]]. Kromě větších staveb je v zahradách umístěno i množství různých fontán, soch, fragmentů antických sloupů i sarkofágů. Kamenné či dřevěné lavičky umožňují odpočinutí při stoupání strmějším terénem. Cesty jsou označené prostými kamennnýmikamennými tabulkami a osvětlené starobylými litinovými lampami.