Hrázděná stavba: Porovnání verzí

'''===Hrázděné kostely.'''===

Oblast hrázděných kostelů[[kostel]]ů se táhne Evropou od [[Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace Hesenských[[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu[[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského Lanckrabětelanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě[[synod]]ě v Homburku[[Homburg]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve Wagenfurthu[[Wagenfurth]]u). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] kněžiště .

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní [[kaple sv. Václava v Žatci|kapli sv. Václava v Žatci]] z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální [[kostel Všech svatých v Jáchymově]] z roku 1516.

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce ([[mazanina]], [[vepřovice]], později pálené [[cihla|cihly]]).