Ferdinand I. Habsburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 195.113.101.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Svoa00 |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 34:
| místo pochování =[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha]]
|}}
'''Ferdinand I. Habsburský''' ([[10. březen|10. března]] [[1503]] [[Alcalá de Henares]] – [[25. červenec|25. července]] [[1564]] [[Vídeň]]) byl
Jeho rodiči byli [[Habsburkové|Habsburk]] [[Filip I. Kastilský|Filip I. Sličný]] a španělská [[infant]]ka [[Jana I. Kastilská|Jana Šílená]]. Starší bratr [[Karel V.]] se stal roku [[1516]] [[Seznam španělských vládců|španělským králem]] a 920[[1519|9]] římským císařem. Ferdinandovou manželkou byla česká a uherská princezna [[Anna Jagellonská]]. Měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]]
== Dětství ==
Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 na zámku [[Alcalá de Henares]] 40 km od [[Madrid]]u jako druhorozený syn kastilského spolukrále a burgundského vévody [[Filip I. Kastilský|Filipa I. Sličného]] a kastilské královny [[Jana I. Kastilská|Johany (Jany) Šílené]]. Dětství prožil ve Španělsku.
Roku 1506 zemřel Ferdinandův otec Filip. U matky, která
Ferdinand byl od dětství veden k přísně [[Katolictví|katolickému]] životu a k respektování habsburských rodových idejí. Spolu s myšlenkami jednoho z největších [[Renesance|renesančních]] učenců [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]] měl tento fakt největší význam pro formování Ferdinandovy osobnosti.
Řádek 49:
Karel, který byl po vleklých jednáních přijat jako [[Seznam španělských vládců|španělský král]], rozpustil Ferdinandův dvůr a poslal mladšího bratra k tetě [[Markéta Habsburská (1480–1530)|Markétě]] do Nizozemí. Bratři Karel a Ferdinand založili [[Španělští Habsburkové|španělskou]] a [[Rakouští Habsburkové|rakouskou větev]] rodu.
== Rakouský
Na začátku roku [[1519|1520]] zemřel druhý Ferdinandův děd, císař [[Maxmilián I. Habsburský]]. Ten byl jediným vládcem v rakouských zemích. [[Rakousko]] nebylo tehdy jednotným státem, ale jednalo se o samostatná knížectví, které spojovala vláda příslušníků rodu Habsburků. Maxmilián ve své závěti nestanovil, jak mají být tyto země rozděleny. V Rakousku tehdy ještě nebyl ustanoven princip [[Primogenitura|primogenitury]]. Nastala tedy jednání.
Roku [[1520]] Ferdinand získal [[Worms|wormskou]] smlouvou [[Horní Rakousy|Horní]] a [[Dolní Rakousy]], [[Korutany]], [[Štýrsko]] a [[Kraňsko]]. Vláda v ostatních zemích, včetně bohatého [[Tyrolské hrabství|Tyrolska]], připadla Karlovi. Ten se zároveň stal králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (a od roku [[1530]] císařem). Aby se mohl plně věnovat vládě ve Španělsku a v Říši, jmenoval Ferdinanda svým [[Guvernér|místodržícím]] v ostatních rakouských zemích. V nich mu Karel přenechal vládu až v roce [[1522]]. Tím došlo k rozdělení rodu Habsburků na starší [[Španělští Habsburkové|španělskou větev]] (Karel) a mladší [[Rakouští Habsburkové|rakouskou větev]] (Ferdinand) a Ferdinand se stal opět jediným vládcem Rakouska.
| |||