Volha: Porovnání verzí

Přidáno 183 bajtů ,  před 5 lety
Napřímení odkazů
(typo, Pramen Volhy+portál)
(Napřímení odkazů)
| mapa = volgarivermap.png
}}
'''Volha''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Волга''}} (Volga), {{Vjazyce|tt}} {{Cizojazyčně|tt|''İdel''}}, {{cizojazyčně|tt|''İdil''}} nebo {{cizojazyčně|tt|''İtil''}}, [[mordvinské jazyky|mordvinsky]] ''Рав'') je [[veletok]] protékající od severozápadu na jihovýchod evropskou částí [[Rusko|Ruska]] a ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. S délkou 35343 534 [[kilometr|km]] to je [[nejdelší řeky v Evropě|nejdelší]] a [[nejvodnější řeky v Evropě|nejvodnatější]] [[řeka]] [[Evropa|Evropy]], a vůbec největší řeka na [[Země|světě]], která [[Bezodtoká oblast|nemá odtok]] do [[světový oceán|světového oceánu]]. Na Volze bylo vybudováno několik velkých [[přehradní nádrž|přehrad]] a plavební kanály ji spojují s [[Baltské moře|Baltským]], [[Bílé moře|Bílým]], [[Azovské moře|Azovským]] i [[Černé moře|Černým mořem]]. Před stavbou přehrad činila její délka 3690 km. Plocha [[povodí]] je 1 380 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Volha má velmi malý [[spád]], na celém toku v průměru jen 0,07 [[promile]]. Řeka má symbolický význam v ruské kultuře a Rusy je označována jako ''Matka Volha''.
 
== Průběh toku ==
* střední tok – od ústí [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] k ústí [[Kama|Kamy]]
* dolní tok – od ústí [[Kama|Kamy]] k ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]
 
=== Horní tok ===
{{Podrobně|Pramen Volhy}}
Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vysočina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde ústí [[kanál imeni Moskvy]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz (stavba)|hrází]] a [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Ivankovo|Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[NižnyjNižnij Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a vodní elektrárna [[Gorkovská přehradapřehradní nádrž|Gorkovské přehrady]].
 
=== Střední tok ===
 
=== Dolní tok ===
Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[ToljattiTogliatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[Volžská vodní elektrárna]] [[SamarskáKujbyševská přehrada|SamarskéKujbyševské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km, je [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[Druhá světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseky jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kde začíná 600 km dlouhá [[Volgogradská přehrada]]. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský kanálprůplav]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m.
 
=== Delta ===
 
== Vodní režim ==
Základními zdroji vody jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (60 [[%]]), [[podzemní voda|podzemní vody]] (30 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (10 %). Přirozený režim je charakterizovaný jarním vzestupem hladiny ([[duben]] až [[červen]]), malou vodnost v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]] a dešti způsobenými [[povodeň|povodněmi]] na [[podzim]] ([[říjen]]). Roční kolísání úrovně hladiny před postavením [[kaskáda přehrad|kaskády přehrad]] dosahovalo u [[Tver]]u 11 m, pod ústím [[Kama|Kamy]] 15 až 17 m a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 3 m. Po zregulování toku se kolísání prudce snížilo. Nárůst průtoku až k [[Volgograd]]u zachycuje tabulka:
{| class="wikitable"
|- valign=top align=right
! width="22%" | průměrný roční průtok
|- valign=top align=right
| align=left | [[HornovolžskýHornovolžská bejšlotpřehrada]]
|
|
| 1110 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[NižnyjNižnij Novgorod]]
|
|
|- valign=top align=right
! width="33%" align=left | proces
! width="22%" | [[milimetr|mm]]
! width="22%" | [[kilometr krychlový|km³]]
|- valign=top align=right
| align=left | [[srážky]]
| align="center"|254
|- valign=top align=right
| align=left | [[Vypařování|odpar]]
| align="center"|475
| align="center"|646
* [[Ugličská přehrada]]
* [[Rybinská přehrada]]
* [[Gorkovská přehradapřehradní nádrž]] (dle dřívějšího názvu [[Nižnij Novgorod|Nižního Novgorodu]])
* [[Čeboksarská přehrada]]
* [[Samarská přehrada|Samarská (Kujbyševská) přehrada]] (největší – 6450 km²)
* [[Saratovská přehrada]]
* [[Volgogradská přehrada]]
Celková plocha zatopená volžskými přehradami přesahuje 20 000 km².
 
=== Vodní kanály ===
Řeka je spojena s okolními [[říční systém|říčními systémy]] prostřednictvím [[vodní kanál|vodních kanálů]].
** [[Bělomořsko-baltský kanál]]
* s [[Azovské moře|Azovským]] a s [[Černé moře|Černým mořem]]
** [[Volžsko-donský kanálprůplav]]
Plánované spojení s řekou [[Ural (řeka)|Ural]] ([[Volžsko-uralský kanál]]) nebylo realizováno.
 
=== Města na Volze ===
Volha se svými přítoky a průplavy byla a je důležitou dopravní tepnou, která protéká následujícími městy (po proudu):
* [[Kazaň]]
* [[Uljanovsk]] (Simbirsk)
* [[ToljattiTogliatti]]
* [[Samara]]
* [[Syzran]]
[[Soubor:Nizhny-Novgorod-Volga-Barge-1459.jpg|thumb|[[Vodní doprava]]]]
Koupání u Volhy je v létě příjemné, písek je rozpálený, voda chladivá (okolo 25 °C). Koupání „na Adama“ je poměrně běžné. Na rozdíl od západních letovisek není nutné používat oplocených [[nudismus|nudistických]] pláží.
 
=== Fauna ===
V řece žije přibližně 70 [[druh]]ůdruhů [[ryby|ryb]], z nichž 40 má [[průmysl]]ový význam. Nejdůležitější jsou [[rutilus rutilus caspicus|plotice obecná kaspická]], [[sleď|sledi]], [[cejn velký]], [[candát]]i, [[kapr obecný]], [[sumec velký]], [[štika|štiky]], [[jeseter|jeseteři]] ([[jeseter malý]]).
 
== Historie ==
Úrodná oblast podél dolního toku Volhy byla zřejmě osídlena už od pravěku. Někteří badatelé pokládají dolní Povolží za pravěkou kolébku [[Indoevropané|indoevropských]] národů.
 
=== Středověk ===
Od [[8. století]] sloužila i se svými přítoky jako součást tržní cesty mezi [[Východ]]em a [[Západ]]em. Ze [[Střední Asie]] se dovážely [[tkaniny]], [[kovy]] a opačným směrem [[kožešiny]], [[vosk]] a [[med]]. Na Volze ležela i hlavní sídla říše [[Chazaři|Chazarů]] a později významná obchodní a politická centra, například [[Velikij golgat]] (dnes [[Bolgary]] v [[tatarštin]]u), od [[8. století|8.]] do [[15. století]] sídlo [[Volžští Bulhaři|Volžských Bulharů]], dále [[Saraj]], hlavní město [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] (nedaleko [[Volgograd]]u) nebo [[Itil]]/[[Astrachaň]]. Další významná centra byla [[Novgorod]], [[Rostov]], [[Sundal]], [[Murom]]. Od [[11. století]] význam [[trhy|trhů]] slábnul a ve [[13. století]] [[mongolské nájezdy|mongolsko]]-[[tatarské nájezdy]] narušily [[hospodářské vztahy]] kromě povodí horního toku řeky, kde hrály významnou roli [[Novgorod]], [[Tver]] a města [[Vladimiro-Suzdalská Rus|Vladimiro-Suzdalské Rusi]]. Od [[14. století]] význam trhů opět rostl. Šlo o centra [[Kazaň]], [[NižnyjNižnij Novgorod]], [[Astrachaň]].
 
=== 16.-18. století ===
Území bylo dobyto [[Ivan HroznýIV.|Ivanem Hrozným]] v polovině [[16. století]], kdy Rusko postupně ovládlo i dolní tok Volhy a odtud zahájilo expanzi do [[Sibiř]]e. Jednu z epizod této expanze v [[17. století]] líčí i příběhy o [[kozáci|kozáckém]] náčelníkovi [[Stěnka Razin|Stěnkovi Razinovi]] a zejména populární píseň "''Volga, Volga, mať rodnaja''". Celý [[povodí Volhy|vodní systém Volhy]] se tak po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského]] a [[Astrachaňský chanát|Astrachaňského chanátu]] dostal pod kontrolu [[Rusko|Ruska]]. Trhy vzkvétají a vznikají nová města ([[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd|Caricyn]]) a roste význam stávajících ([[Jaroslavl]], [[Kostroma]], [[NižnyjNižnij Novgorod]]). Po řece v té době pluly dlouhé karavany [[loď|lodí]] čítající až 500 plavidel.
 
=== 19. století ===
V [[19. století]] doznal trh na řece velkého rozvoje na což mělo vliv dokončení [[Mariinská vodní cesta|Mariinské vodní cesty]], jež spojila povodí Volhy a [[Něva|Něvy]] v roce [[1808]] vznik velké říční [[flotila|flotily]], první [[parník]] ([[1820]]) a práce 300000 [[burlak]]ů na řece. Převáželo se [[Obilniny|obilí]], [[sůl]], [[ryby]] a později také [[ropa]] a [[bavlna]]. Velký význam měly [[jarmarky v Nižném Novgorodě]].
 
=== 20. století ===
Během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]] na řece došlo k několika bitvám, v nichž řeka měla velký strategický význam. V roce [[1918]] to byly bitvy [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[československé legie|československými legionáři]] ([[bitva u Lipjag]]) a s [[bělogvardějci]] a v roce [[1919]] s [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Kolčakem]]em a [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinem]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] proběhla v letech [[1942]]-[[1943|43]] [[StalingradskáBitva u bitvaStalingradu]].
 
== Odkazy ==