Volha: Porovnání verzí

'''Volha''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Волга''}} (Volga), {{Vjazyce|tt}} {{Cizojazyčně|tt|''İdel''}}, {{cizojazyčně|tt|''İdil''}} nebo {{cizojazyčně|tt|''İtil''}}, [[mordvinské jazyky|mordvinsky]] ''Рав'') je [[veletok]] protékající od severozápadu na jihovýchod evropskou částí [[Rusko|Ruska]] a ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. S délkou 35343 534 [[kilometr|km]] to je [[nejdelší řeky v Evropě|nejdelší]] a [[nejvodnější řeky v Evropě|nejvodnatější]] [[řeka]] [[Evropa|Evropy]], a vůbec největší řeka na [[Země|světě]], která [[Bezodtoká oblast|nemá odtok]] do [[světový oceán|světového oceánu]]. Na Volze bylo vybudováno několik velkých [[přehradní nádrž|přehrad]] a plavební kanály ji spojují s [[Baltské moře|Baltským]], [[Bílé moře|Bílým]], [[Azovské moře|Azovským]] i [[Černé moře|Černým mořem]]. Před stavbou přehrad činila její délka 3690 km. Plocha [[povodí]] je 1 380 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Volha má velmi malý [[spád]], na celém toku v průměru jen 0,07 [[promile]]. Řeka má symbolický význam v ruské kultuře a Rusy je označována jako ''Matka Volha''.

Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vysočina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde ústí [[kanál imeni Moskvy]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz (stavba)|hrází]] a [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Ivankovo|Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[NižnyjNižnij Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a vodní elektrárna [[Gorkovská přehradapřehradní nádrž|Gorkovské přehrady]].

Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[ToljattiTogliatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[Volžská vodní elektrárna]] [[SamarskáKujbyševská přehrada|SamarskéKujbyševské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km, je [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[Druhá světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseky jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kde začíná 600 km dlouhá [[Volgogradská přehrada]]. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský kanálprůplav]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m.

Základními zdroji vody jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (60 [[%]]), [[podzemní voda|podzemní vody]] (30 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (10 %). Přirozený režim je charakterizovaný jarním vzestupem hladiny ([[duben]] až [[červen]]), malou vodnost v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]] a dešti způsobenými [[povodeň|povodněmi]] na [[podzim]] ([[říjen]]). Roční kolísání úrovně hladiny před postavením [[kaskáda přehrad|kaskády přehrad]] dosahovalo u [[Tver]]u 11 m, pod ústím [[Kama|Kamy]] 15 až 17 m a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 3 m. Po zregulování toku se kolísání prudce snížilo. Nárůst průtoku až k [[Volgograd]]u zachycuje tabulka:

| align=left | [[HornovolžskýHornovolžská bejšlotpřehrada]]

| align=left | [[NižnyjNižnij Novgorod]]

! width="22%" | [[milimetr|mm]]

! width="22%" | [[kilometr krychlový|km³]]

| align=left | [[Vypařování|odpar]]

* [[Gorkovská přehradapřehradní nádrž]] (dle dřívějšího názvu [[Nižnij Novgorod|Nižního Novgorodu]])

* [[Samarská přehrada|Samarská (Kujbyševská) přehrada]] (největší – 6450 km²)

** [[Volžsko-donský kanálprůplav]]

* [[ToljattiTogliatti]]

V řece žije přibližně 70 [[druh]]ůdruhů [[ryby|ryb]], z nichž 40 má [[průmysl]]ový význam. Nejdůležitější jsou [[rutilus rutilus caspicus|plotice obecná kaspická]], [[sleď|sledi]], [[cejn velký]], [[candát]]i, [[kapr obecný]], [[sumec velký]], [[štika|štiky]], [[jeseter|jeseteři]] ([[jeseter malý]]).

Od [[8. století]] sloužila i se svými přítoky jako součást tržní cesty mezi [[Východ]]em a [[Západ]]em. Ze [[Střední Asie]] se dovážely [[tkaniny]], [[kovy]] a opačným směrem [[kožešiny]], [[vosk]] a [[med]]. Na Volze ležela i hlavní sídla říše [[Chazaři|Chazarů]] a později významná obchodní a politická centra, například [[Velikij golgat]] (dnes [[Bolgary]] v [[tatarštin]]u), od [[8. století|8.]] do [[15. století]] sídlo [[Volžští Bulhaři|Volžských Bulharů]], dále [[Saraj]], hlavní město [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] (nedaleko [[Volgograd]]u) nebo [[Itil]]/[[Astrachaň]]. Další významná centra byla [[Novgorod]], [[Rostov]], [[Sundal]], [[Murom]]. Od [[11. století]] význam [[trhy|trhů]] slábnul a ve [[13. století]] [[mongolské nájezdy|mongolsko]]-[[tatarské nájezdy]] narušily [[hospodářské vztahy]] kromě povodí horního toku řeky, kde hrály významnou roli [[Novgorod]], [[Tver]] a města [[Vladimiro-Suzdalská Rus|Vladimiro-Suzdalské Rusi]]. Od [[14. století]] význam trhů opět rostl. Šlo o centra [[Kazaň]], [[NižnyjNižnij Novgorod]], [[Astrachaň]].

Území bylo dobyto [[Ivan HroznýIV.|Ivanem Hrozným]] v polovině [[16. století]], kdy Rusko postupně ovládlo i dolní tok Volhy a odtud zahájilo expanzi do [[Sibiř]]e. Jednu z epizod této expanze v [[17. století]] líčí i příběhy o [[kozáci|kozáckém]] náčelníkovi [[Stěnka Razin|Stěnkovi Razinovi]] a zejména populární píseň "''Volga, Volga, mať rodnaja''". Celý [[povodí Volhy|vodní systém Volhy]] se tak po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského]] a [[Astrachaňský chanát|Astrachaňského chanátu]] dostal pod kontrolu [[Rusko|Ruska]]. Trhy vzkvétají a vznikají nová města ([[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd|Caricyn]]) a roste význam stávajících ([[Jaroslavl]], [[Kostroma]], [[NižnyjNižnij Novgorod]]). Po řece v té době pluly dlouhé karavany [[loď|lodí]] čítající až 500 plavidel.

Během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]] na řece došlo k několika bitvám, v nichž řeka měla velký strategický význam. V roce [[1918]] to byly bitvy [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[československé legie|československými legionáři]] ([[bitva u Lipjag]]) a s [[bělogvardějci]] a v roce [[1919]] s [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Kolčakem]]em a [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinem]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] proběhla v letech [[1942]]-–[[1943|43]] [[StalingradskáBitva u bitvaStalingradu]].