Vilém I. Pruský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: jablko |
m typo, odkazy |
||
Řádek 31:
| místo pochování =
|}}
'''Vilém I. Pruský''' (plným jménem ''Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern'') ([[22. březen|22. března]] [[1797]], [[Berlín]]
== Původ ==
Vilém se narodil jako druhorozený syn pruského krále [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]] a jeho první manželky [[Luisa Meklenbursko-Střelická|Luisy Meklenbursko-Střelické]]. Jako s druhorozeným s ním nebylo počítáno jako s následníkem trůnu a tudíž měl menší vzdělání v diplomatických záležitostech než jeho starší bratr.
Od roku [[1814]] sloužil v pruské armádě, kde se projevil jako velmi statečný voják. Pod vedením maršála [[Gebhard Leberecht von Blücher|Gebharda Leberechta von Blüchera]] bojoval v bitvách u [[Ligny]] a [[Bitva u Waterloo|Waterloo]].
V roce [[1840]], když zemřel jeho otec, se stal králem Vilémův starší bratr [[Fridrich Vilém IV.]] Vilém se stal [[korunní princ|korunním princem]], neboť Fridrich Vilém IV. neměl žádné potomky. Během [[revoluce v roce 1848 v Německu|revoluce v roce 1848]] korunní princ Vilém úspěšně rozdrtil povstání, která byla zaměřena proti jeho staršímu bratrovi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichovi Vilémovi IV.]] Díky tomu si vysloužil přezdívku ''Kartätschenprinz'' ([[Kartáčový náboj|Kartáčový princ]]).
Řádek 52:
[[14. červen|14. června]] [[1861]] byl v [[Baden-Baden]]u na krále Viléma spáchán neúspěšný [[atentát]]. O rok později jmenoval do funkce [[kancléř]]e [[Otto von Bismarck]]a, který tuto funkci zastával po zbytek Vilémova života. Po svém předchůdci a bratrovi zdědil problematickou otázku [[sjednocení Německa]] a rozpor mezi králem a liberálním parlamentem. Vilém byl liberály považován za více politicky neutrálního než jeho bratr Fridrich Vilém IV.
V roce [[1864]] se společně s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] účastnil [[druhá válka o Šlesvicko-Holštýnsko|války o Šlesvicko-Holštýnsko]]. Tuto války Prusko a Rakousko vyhrály a rozdělily si získaná území takto: [[Holštýnsko]] získalo Rakousko, [[Šlesvicko]] se stalo prusko-rakouským [[kondominium|kondominiem]] a [[Lauenbursko]] s titulem vévodství (kterého se musel zříci dánský král) získalo [[Prusko]] a král Vilém I. se tudíž stal také lauenburským vévodou. [[Lauenbursko]] se poté stalo spolu s Pruskem, kterému plně podléhalo, součástí [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] a v roce [[1876]] bylo plně začleněno jako okres do [[Šlešvicko-Holštýnsko (provincie)|pruské provincie Šlešvicko-Holštýnsko]].
Poté v roce [[1866]] se král Vilém zúčastnil [[Prusko-rakouská válka|války proti Rakousku]], během které
V letech [[1870]]-[[1871]] se účastnil [[Prusko-francouzská válka|války proti Francii]], která byla vyprovokována Bismarckem vymyšlenou kandidaturou hohenzollernského [[Leopold Hohenzollernský|prince Leopolda]] na španělský trůn, již však posléze stáhl. Francouzský císař [[Napoleon III.]]
=== Německý císař ===
[[Soubor:Wernerprokla.jpg|thumb|250px|Proklamace Viléma německým císařem]]
Tím byla poskytnuta záminka pro konečné [[sjednocení Německa]] pod vládou Pruska.
Přijetí císařského titulu nebylo jak pro krále Viléma, tak pro [[Otto von Bismarck|Bismarcka]] jednoduché; Vilém I. by raději zůstal pruským králem, protože jako král by byl sám svým pánem, ale jako německý císař by musel být omezeným panovníkem velkého soustátí. Kancléř Bismarck se snažil králi Vilémovi přijetí císařského titulu zpříjemnit, a proto za úplatu poslal předem napsaný dopis bavorskému králi [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíku II.]], jen aby král Vilém přijal hodnost [[císař]]e jako předseda spolku z přání německých knížat. Vilém I. nejdříve souhlasil s tím, že přijme jen titul ''Kaiser von Deutschland'' (císař Německa), to však nebylo přijatelné pro jednotlivé německé panovníky a hrozilo mezinárodním konfliktem se státy, jež se sice nacházely na původně německém území, nebyly však členy Německého spolku (Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko atp.). Původně navrhovaný titul ''Kaiser der Deutschen'' (císař Němců), vynořivší se již v revolučním roce [[1848]] (jako revoluční titul "z vůle lidu"), nebyl pro Viléma akceptovatelný s ohledem na jeho demokratické konotace. Jako kompromis byl nakonec zvolen titul v podobě ''Deutscher Kaiser'' (německý císař).
Řádek 72:
== Rodina ==
V roce [[1829]]
* [[Fridrich III. Pruský|Fridricha III.]], [[1831]] – [[1888]]
* [[Luisa Pruská (1838-1923)|Luisu Pruskou]], [[1838]] – [[1923]]
=== Předkové ===
Řádek 96:
|9 = [[Louisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská]]
|10 = [[Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský]]
|11 = [[
|12 = [[Karel Ludvík Frederik Meklenburský]]
|13 = [[Alžběta Albertína Sasko-Hildburghausenská]]
Řádek 106:
[[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).png|right|180px|Znak německých císařů]]
=== Tituly a oslovení ===
* '''
* '''
* '''
=== Celý titul po roce 1871 ===
Řádek 124:
== Vilémovo ==
Na počest císaře byla pojmenována odrůda jabloně '[[Vilémovo]]' ('Kaiser Wilhelm'). Císař pojmenování povolil s tím že "''
== Odkazy ==
| |||