Krajská knihovna Vysočiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Brezov (diskuse | příspěvky)
Nová stránka: == Krajská knihovny Vysočiny == File:Krajská knihovna Vysočiny - budova Staré radnice.jpg|thumb|Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod|alt= Krajská knihovna Vysoč…
 
typos, pryč neencyklopedický balast, eo, kat
Řádek 1:
== Krajská knihovny Vysočiny ==
[[File:Krajská knihovna Vysočiny - budova Staré radnice.jpg|thumb|Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod|alt= Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod]]
'''Krajská knihovna Vysočiny''' (KKV), je příspěvková organizace se sídlem v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]],. jeJde veřejnáo knihovnaveřejnou knihovnu s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Knihovnu zřizuje [[Kraj Vysočina]]. KKV současně, plní také funkci městské knihovny ve městě Havlíčkův Brod.
 
=== VizeHistorie ===
Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požáda lpožádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci. Významným propagátorem této myšlenky byl již dříve i spisovatel a politik [[Karel Havlíček Borovský]], jehož jméno knihovna dlouho nesla.
Chceme být otevřenou knihovnou poskytující odborné služby široké
veřejnosti – stále se rozvíjejícím a snadno dostupným informačním,
kulturním a vzdělávacím centrem regionu. Nabídneme prostor k setkávání i
<nowiki> </nowiki>širokou škálu služeb, s důrazem na zpřístupňování rozsáhlého fondu
dokumentů a nových informačních technologií. Hlavní oporou naší činnosti
<nowiki> </nowiki>bude tým profesionálních zaměstnanců. Vytvoříme moderní instituci,
která bude splňovat vysoké nároky našeho oboru i zřizovatele – Kraje
Vysočina.
 
O dva roky později, v roce 1896, měla knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nedostatkem místa. V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. RokRoku 1919 – tedy rok, kdy vyšel I.první československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.
=== Motto ===
''Knihovna – důležité místo ve Vašem životě.''
 
V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, alea převzala i funkci okresní a později i střediskové knihovny. a přešlaPřešla ze správy města pod [[Okresní národní výbor]]. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.
== Historie ==
Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požáda l o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.
Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.
 
V roce 1959 byl přijat II.druhá Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.
O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.
 
=== Novodobá historie ===
V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. Rok 1919 – tedy rok, kdy vyšel I. československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.
*16. února 1994 byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu. V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytujeposkytoval nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač. V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius. Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum.
 
1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat vzdělávací projekt Univerzita volného času. V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště. Roku 2008 se KKV účastnila soutěže Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, zaměřené na kvalitu webových stránek.
V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.
 
== Statistiky ==
V roce 1959 byl přijat II. Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.
* Počet čtenářů: 6.5816581
* z toho do 15 let: 1.2951295
* Počet návštěvníků: 365. 666
* Počet výpůjček: 388.630388630
* Denně knihovnu navštíví cca 700 návštěvníků.
(data za r. 2014)
 
== Novodobá historieOdkazy ==
=== MottoReference ===
* Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.
<references />
* V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač..
* V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius.
* Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum.
* 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod..
* V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.
* V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště
* Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.
Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.
 
=== Externí odkazy ===
<nowiki> </nowiki>A pár suchých čísel za rok 2014:
* {{Commonscat}}
* Počet čtenářů: 6.581
* [http://www.kkvysociny.cz Internetové stránky KKV]
* z toho do 15 let: 1.295
* Počet návštěvníků: 365.666
* Počet výpůjček: 388.630
* Denně knihovnu navštíví cca 700 návštěvníků.
 
[[Kategorie:Knihovny v Česku]]
Více o knihovně se dozvíte na jejím [http://www.kkvysociny.cz/ webu].