Hendrik Antoon Lorentz: Porovnání verzí

▲'''Hendrik Antoon Lorentz''' (* [[18. červenec|18. července]] [[1853]] [[Arnhem]], [[Holandsko]] – [[4. únor]]a [[1928]] [[Haarlem]], [[Holandsko]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[Fyzika|fyzik]] a laureát [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za fyziku z roku [[1902]]. Tuto cenu obdržel spolu s [[Pieter Zeeman|Pieterem Zeemanem]] za výzkum vlivu [[magnetismus|magnetismu]] na záření.<ref name="nobelprize.org">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1901/rontgen-bio.html]| Biografie na stránkách Nobelovy nadace</ref> navštěvoval nově zřízenou střední školu v Arnhemu, a zde v roce 1870 složil zkoušku z klasických jazyků, která byla v té době potřebná pro vstup na univerzitu. Vystudoval [[Fyzika|fyziku]] a [[Matematika|matematiku]] na [[Leidenská univerzita|Univerzitě v Leidenu]], kde byl silně ovlivněn učitelem [[astronomie]] Frederikem Kaiserem. Po získání [[bakalář]]ského titulu se v roce 1872 vrátil do Arnhemu, kde učil na střední škole matematiku. Zároveň ale pokračoval ve studiích v Leidenu. Ve svých dvaadvaceti letech obhájil s velkým úspěchem disertační práci na téma ''Odraz a lom světla z hlediska Maxwellovy teorie''(„Over de theorie der terugkaatsing en breking van het licht“). Na základě tohoto úspěchu mu zde byla zřízena nová katedra [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]], kde od roku [[1878]] působil jako profesor.<ref name="nobelprize.org"/> Jeho úvodní přednáška z 25. ledna 1878 se nazývala ''Molekulová teorie ve fyzice'' („De moleculaire theorien v de natuurkunde“).