Svobodná vůle: Porovnání verzí

KompatabilistéKompatibilisté tvrdí, že determinismus je v souladu se svobodnou vůlí, a domnívají se, že existence fenoménu svobody záleží na jiných důvodech, než je metafyzický determismus, že vůle jednotlivce je čistě výsledkem jen jeho vlastní touhy. Nicméně podle jejich uvážení svobodná vůle nutně neznamená svobodu jednání. Svoboda volby je logicky oddělená od svobody uskutečnění výsledného činu, ale ne všichni kompatabilistékompatibilisté vymezují tento rozdíl.

 Někteří moderní kompatibilisté, napříkladnapř. '''Daniel Dennett''', tvrdí, že koncepce svobodné vůle vymezuje pravomoc svobodně rozhodnout a učinit to, co existující omezení v dané situaci umožňují učinit.<ref>Dennet, D. "Elbow Room: The Varieties of Free Will Worth Wanting", 1984, Bradford Books, ISBN 0-262-54042-8, Dostupné z http://books.google.com/books?id=P4NtNzOKxycC&printsec=frontcover [22.01.2014]</ref>. Jinými slovy, vynucená volba jednotlivce pořád může být dobrovolnou, pokud se nátlak shoduje s jeho osobními záměry a touhy jednotlivcetouhami.

 KompatabilistaKompatibilista by mohl namítnout, že determinismus je nejen kompatibilní s definicí svobodné vůle, ale ve skutečnosti je podstatný pro její definici. Pokud činy jednotlivce nejsou určeny jeho přesvědčeními, touhami a charakterem, pak, jak může jednotlivec být morálně zodpovědný za uskutečnění těchto činů? V praxi mají morální systémy kompatibilistů mají mnoho společného s morálními systémy inkompatibilistických (tvrdých) deterministů. TomuJe tomu tak jeproto, protožeže tvrdí deterministé a kompatabilisté využívají [[Morální filosofie|morální]] systémy, jejichž základem je myšlenka, že všechny [[Motiv|motivy]] lidí jsou předem určeny.

 [[Kritik|Kritici]] kompatibilismu se často zaměřují na definici svobodné vůle: inkompatibilisté mohou souhlasit s tím, že kompatibilisté ukazují něco slučitelného s determinismem, ale myslí si, že toto "něco" by nemělo být nazýváno "svobodná vůle". Inkompatibilisté mohou akceptovat "svobodu jednat" jako nezbytné kritérium pro svobodnou vůli, ale pochybují, že je to dostačující. V podstatě, oni požadují něco více než jen "svobodnou vůli". Inkompatibilisté věří, že svobodná vůle se vztahuje na skutečné (např. absolutní, prvotní) alternativní možnosti pro přesvědčení, touhy nebo činy, spíše než na kontrafaktuální. Když čelí standardnímu argumentu proti svobodné vůli, mnozí kompatibilisté vybírají determinismus, aby jejich činy byly dostatečně určeny jejich příčinami, motivy a touhami. Kompatibilisté jsou někdy obviněnyobviněni ze strany inkompatabilistů, že ve skutečnosti jsou tvrdými deterministamideterministy, kteří jsou motivováni nedostatkem [[Koherentní záření|koherentního]] morálního [[Systém|systému]] [[Víra|víry]].

Filozof třináctého století '''Tomáš Akvinský''' vnímal lidi jako naprogramované (na základě lidského bytí), aby usilovali o dosažení určitých cílů, a zároveň mohli vybrat mezi cestami k dosažení těchto cílů. Když jednotlivci čelí rozhodnutím a volbě určité cesty nebo-li ("scénáře"), pak se řídí [[Rozum|rozumem]], vůli, a [[Vášeň|vášní]]. Říkal, že vůle je hlavní hybnou silou všech duševních sil, a že toto také je účinnou příčinou pohybů v těle člověka. Volba spadá do pěti fází: (i) intelektuální úvahy o tom, zda cíl je žádoucí, (ii) intelektuální úvahy o prostředcích k dosažení cíle, (iii) vůle se objeví při záměru dosáhnout cíle, (iv) vůle a [[intelekt]] společně rozhodují o volbě prostředků k dosažení cíle (v) vůle volí způsob provedení [[Plán|plánu]] dosažení cíle.<ref>O'Connor, T. "Free Will", The Stanford Encyclopedia of Philosophy, 2010, Dostupné z http://plato.stanford.edu/archives/sum2011/entries/freewill/ [22.01.2014]

</ref>.

V publikaci "''Elbow Room"'' Dennett představuje argument pro kompatibilistickou teorii svobodné vůle, která je dále rozpracována v knize "''Freedom Evolves"''.<ref><nowiki>Dennett, D. ''Freedom Evolves'', Viking Books, 2003, ISBN 0-670-03186-0, Dostupné z </nowiki>http://books.google.cz/books?id=GsuNFGmIxkIC&printsec=frontcover&dq=Freedom+Evolves&hl=ru&sa=X&ei=hDPgUv_mFcvMygPHuIHICQ&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q=Freedom%20Evolves&f=false [22.1.2014]</ref>. Základní úvahou je, že, pokud vyloučíme Boha a jiné obdobné bytosti, pak kvůli [[Chaos|chaosu]] a epistemickým omezením přesnosti našich znalostí o současném stavu světa, je budoucnost je špatně definována pro všechny konečné (smrtelné) bytosti. Jediné dobře definované prvky budoucnosti jsou "očekávání". Schopnost učinit "jinak" má smysl jen tehdy, pokud jednáme s těmito očekáváními, nikoliv s nějakou velkou neznámou nebo nepoznatelnou budoucností. Tak,Podle podleDennetta Dennettatudíž svobodná vůle může existovat, protože jedinci mají schopnost jednat odlišnějinak od toho, conež by někdo mohl očekávat, svobodná vůle může existovat.

William James vnímal svobodnou vůli [[Ambivalence|ambivalentně]]. Zatímco on věřil ve svobodnou vůli na "etickém základě,", nevěřil, že existují vědecké důkazy, které by mohly její existenci prokázat. Kromě toho, že nepřijal inkompatibilismus, nevěřil, že indeterminismus lidských činností je předpokladem morální odpovědnosti. Věřil, že indeterminismus je důležitý, jako "[[doktrína]] úlevy".<ref>James, W. "Pragmatism<nowiki>''</nowiki>, ARC Maron Maryland, 2008, Dostupné z http://books.google.cz/books?id=YOIN17iJxqQC&printsec=frontcover&dq=Pragmatism+james&hl=ru&sa=X&ei=0zPgUojgLOj9ygPc94DYDw&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q=Pragmatism%20james&f=false [22.1.2014]</ref>. Tímto měl na mysli, že, ačkoli svět může být ve mnoha smyslech špatným místem, jednotlivci mají možnost ho zlepšit prostřednictvím svých činů. Vzhledem k tomu kritizoval determinizmusdeterminismus a tvrdil, že podkopává meliorismus (koncepce, žezlepšování pokroksvěta vedena kebázi zlepšení světapokroku).