Svobodná vůle: Porovnání verzí

[[Libertarianismus]] je klíčem k idealistické teorii svobodné vůle. Dalším argumentem je také "příčinný řetězec" (angl. cause-effect chain) obdobný otázce, co vzniklo první: kuře nebo vejce? Většina inkompatibilistů odmítajíodmítá myšlenku, že svoboda jednání spočívá jednoduše v ''dobrovolném'' činění aktivit. Spíše trvají na tom, že svobodnána základě svobodné vůle znamená, žeje člověk je zdrojem jehosvých vlastních akcí, a nikoliv naopak, žezatímco externí skutečnosti jsounejsou zdrojem nebo-li (příčinou) činů člověka.

Libertarianismus se dělí na ''nefyzikální teorie'' a ''fyzikální (naturalistické)'' teorie. Podle nefyzikální teorie události v mozku, které vedou k uskutečnění činu, nemají zcela fyzikální vysvětlení, a v důsledku toho nelze konstatovat, že svět podléhá výhradně zákonům fyziky. Tito dualisté se domnívají, že mysl, vůle, nebo duše má přednost před fyzickou [[Kauzalita|kauzalitou]].

Libertarianismus je postaven na konceptu, podle něhož člověk má člověk možnost přijmout více než jeden možný postup v rámci daného souboru okolností. To znamená, že pokud člověk volí mezi několika možnostmi a rozhoduje se pro jednu z nich, tento proces pak představuje projevuplatňuje svobodnésvobodnou vůlevůli.

'''Nozick''' předvádí indeterministickou teorii svobodné vůle v jeho publikaci ''Filozofická vysvětlení'' (angl. Filosophical''Philosophical Explanations'').<ref>Nozick, R. "Philosophical Explanations", Harvard University Press, 1981, ISBN 0-674-66448-5, Dostupné z http://books.google.cz/books?id=N4zH86WogYwC&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false [22.1.2014]</ref>. Když se lidé stanou [[Agent|agenty]] přes jejich reflexní sebeuvědomění, pak vyjádří svoje činy tím, že budou mít důvody pro uskutečnění těchto činů. Těmto důvodům přiřadí váhy, které pak dají přednost některému z nich. Vážení je "na nás" v tom smyslu, že není určeno podle dřívějších kauzálních faktorů, i když následný čin je zcela způsoben dříve uděleným odůvodněním.

'''Kane''' je jedním z předních současných filozofů, který se zajímá o [[fenomén]] svobodné vůle.<ref>Information Philosophers, "Robert Hilary Kane", Dostupné z http://www.informationphilosopher.com/solutions/philosophers/kane/ [22.1.2014]</ref>. Kane tvrdíTvrdí, že existence ''alternativních možnostimožností'' (nebo právo agenta učinit jinak) je nutnou podmínkou, aby člověk mohl jednat volně, a že determinismus není kompatibilní s alternativními možnostimožnostmi (vylučuje právo agenta učinit jinak).<ref><nowiki>Kane, R. ''Oxford Handbook of Free Will'', Oxford University Press, 2002, ISBN 0-19-513336-6, Dostupné z </nowiki>http://books.google.cz/books?id=AeGC8k8xAOwC&printsec=frontcover&hl=ru#v=onepage&q&f=false [22.1.2014]</ref>. Podstata jeho pozice je založena nikoliv na obhajobě alternativních možností, ale v představě o tom, co Kane definuje jako ''prvotní odpovědnost '' (angl. ''ultimate responsibility''). Proto alternativní možnosti jsou nutným, ale nedostatečným kritériem pro existenci svobodné vůle. Je nezbytné, aby existovaly (metafyzicky) reálné alternativy pro naše činy, ale toto nestačí; naše činy mohou být náhodné, aniž by byly pod naší kontrolou. Kontrola vlastních činů pochází z ''prvotní odpovědnosti'' (angl. ultimate responsibility). ''Prvotní odpovědnost'' znamená, že lidé musí být původními tvůrci svého života, nikoliv,který aby jejich životnení bylpouhým souborem náhodných událostí. Kvůli ''alternativním možnostem'' musí existovat více než jeden možný scénář lidského života. Ještě důležitější je, že bez ohledu na to, podle jakého scénáře život dopadne, musí být založen na ''ochotě'' člověka učinit další krok tím či onýímoním způsobem. Stručně řečeno, člověk musí být odpovědný za cokoliv, co představuje dostatečný důvod (podmínku, příčinu nebo motiv) pro výskyt určitého činu.

Kane také vymezuje "činy sebe-formovánísebeformování" (angl. "self-forming actions" nebo SFA), které představují ty- momenty váhání, během nichž lidé zažívají rozhodování mezi několika [[Konflikt|konfliktními]] přáními. Tyto okamžiky rozhodování a preference jednoho činu před druhým formují náš charakter a přírodu našeho [[chování]], určují našinaše budoucí [[rozhodnutí]], důvody a [[motivace]] k uskutečnění dalších činů. Pokud člověk měl možnost rozhodnout o podobném "činu sebe-formovánísebeformování", je [[Odpovědnost|odpovědný]] za činy, které jsou výsledkem jeho charakteru.

Dalším příznivcem libertarianismu je '''Harry Frankfurt''', který je autorem ''Frankfurtových protipříkladůprotichůdných příkladů'' (angl. Frankfurt counterexamples).<ref>Frankfurt, H. "Alternate Possibilities and Moral Responsibility", Journal of Philosophy č.66, 1969.</ref>. Tyto příklady byly prezentovány v roce 1969 a byly postaveny navycházely základěz principu alternativních možností (angl. Principle of alternative possibilities nebo PAP), jehožpři smyslemnichž je ten fakt, žemá člověk jemožnost morálněuplatnit zodpovědnýsvobodnou zavůli své(tj. činymůže pouzeučinit pokudjinak) máa možnostje svobodnéza vůlesvé (tj.činy můžemorálně učinit jinak)zodpovědný.