''Bering Land Bridge'' na [[Aljaška|Aljašce]], [[USA]]
]]
'''Tor '''(z anglického pojmenování skalního tvaru ''Tor'')''') '''je obvykle definován jako izolovaná skála, čnící výrazně na všech stranách u okolního terénu. Jako tory byly poprvé vědecky popsány [[žula|žulové]] skalní tvary, vyskytující se v oblasti [[Dartmoor|Dartmooru]] v [[Devon (hrabství)|hrabství Devon]] v jihozápadní [[Anglie|Anglii]]. <ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Rubín|jméno = Josef|příjmení2 = Balatka|jméno2 = Břetislav|titul = Atlas skalních, zemních a půdních tvarů|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1986|počet stran = 365|strany = 66 - 67|isbn = }}</ref>
== Vznik a charakteristika ==
Řádek 12:
=== Tory na jednotlivých kontinentech ===
Výskyt torů byl zaznamenán v nejrůznějších oblastech světa, - na americkém kontinentě, v Africe, Asii i Austrálii. V Evropě je známá především oblast britského národního parku [[Dartmoor]], na jejímž území zhruba 160 vrcholů v nadmořské výšce kolem 400 - 600 metrů má ve svém názvu výraz ''Tor''. O popularitě zdejších torů svědčí i skutečnost, že se zde každoročně v květnu mezi jednotlivým skalními vrcholy pořádají dálkové pochody pod názvem ''Ten Tors Challenge''. Neméně známý je i vrchol ''Glastonbury Tor ''boblíž města [[Glastonbury]] v anglickém [[hrabství Somerset]], spojovaný s historií raného [[křesťanství]] i s předkřesťanskou [[mytologie|mytologií]]. Z kontinentální Evropy mezi nejznámější patří pískovcové skály [[Externsteine]] v [[Teutoburský les|Teutoburském lese]] v někdejším [[Svobodný stát Lippe|Svobodném státě Lippe]] (německá spolková země [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severní Porýní - Vestfálsko]]), opředené rovněž bohatou historií a mytologií.
=== Výskyt na území České republiky ===
V České republice se dokonale vyvinuté izolované skály typu torů vyskytují ve vrcholových oblastech hercynských pohoří, tvořených [[žula|žulami.]]<ref name=":0" /> PříkladyUkázkami torů z hlavního hřebene [[Krkonoše|Krkonoš]] jsou [[Dívčí kameny]], [[Mužské kameny]], [[Harrachovy kameny]], [[Svinské kameny]], [[Tvarožník]], v polské části Krkonoš pak [[Polední kameny]] a [[Pielgrzymy]]. Podobně bohaté zastoupení torů je i v oblasti [[Jizerské hory|Jizerských hor]] - např. [[Ořešník]], [[Paličník]], [[Frýdlantské cimbuří]], [[Pytlácké kameny]] i skály na vrcholu [[Jizera (hora)|Jizery]]. S tory se lze setkat i na [[Šumava|Šumavě]], v [[Javořická vrchovina|Javořické vrchovině]] či v západočeské [[Rakovnická pahorkatina|Rakovnické pahorkatině]]. Také v pískovcích české křídy se vyskytují skalní tvary typu torů - za všechny lze jmenovat např. [[Popova skála|Popovu skálu]] (565 m n.m.) ve východním výběžku [[Lužické hory|Lužických hor]], asi 4 km jihozápadně od města [[Hrádek nad Nisou]].
