Ekvipartiční teorém: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
přičemž velikost rychlosti jsme vyjádřili pomocí [[kartézská soustava souřadnic|kartézkých souřadnic]]. V celkové energii jsou tři kvadratické příspěvky (<math>s=2</math>), takže průměrná energie každé částice plynu bude <math>\frac32 kT</math>. Jestliže plynné těleso obsahuje <math>N</math> částic, je [[vnitřní energie]] plynu přímo úměrná teplotě
:<math>U = N\langle H \rangle = \frac32 NkT = \frac32 nRT \,,</math>
kde <math>n</math> je [[látkové množství]] plynu, <math>R=N_{\mathrm A} k</math> je [[molární plynová konstanta]], <math>N_{\mathrm A}</math> je [[molární plynová konstanta|<nowiki/>]][[Avogadrova konstanta]]. Protože <math>R</math> je přibližně 2 [[kalorie]] na [[mol]] a [[kelvin]], vyplývá z ekvipartičního teorému, že [[molární tepelná kapacita]] ideálního plynu za stálého [[objem]]u je <math>C_{\mathrm V} = \frac32 R \approx 3 \,\mathrm{cal\cdot mol^{-1} \cdot K^{-1}}</math>. [[Inertní plyn|Vzácné plyny]] se za běžných podmínek chovají velmi přesně jako jednoatomový ideální plyn a tato předpověď ekvipartičního teorému na nich byla experimentálně potvrzena.
Ze střední hodnoty kinetické energie lze dále určit [[střední kvadratická rychlost|střední kvadratickou rychlost]] <math>v_\mathrm{k}</math>.
| |||